Ochránci přírody sází na Žehuňsku vzácné duby „šípáky“

Žehuňsko, Hradčany (Nymbursko) 9.4. 2025: Zhruba 1500 vzácných dubů pýřitých (Quercus pubescens), zvaných též „šípák“, sází ochránci přírody z ČSOP Vlašim v národní přírodní rezervaci Kněžičky u Žehuně. Sazenice se v rámci projektu LIFE SouthMoravia vysazují na ploše 15 hektarů do oplocenek 10 x 10 metrů.

Odborníci, kteří se na tomto významném projektu podílí a v této přírodní rezervaci si slibují obnovu populace šípáků, budou znát výsledky v následujících letech.

Šípáky tady rostou roztroušeně na několika desítkách hektarů a jejich stáří je i několik set let. „Problém je, že se zde stromy samy neobnovují. Proto jsme přistoupili v rámci projektu LIFE ke sběru žaludů a napěstování sazenic, které nyní vysazujeme,“ uvádí Karel Kříž, vedoucí střediska péče o přírodu a krajinu Český svaz ochránců přírody Vlašim, který je jedním z partnerů projektu.

„Duby šípáky jsou na lokalitě původní, kvůli výskytu a aktivitám zvěře ale není možná jejich přirozená obnova,“ doplňuje ho kolega Jan Gál z ČSOP Vlašim.

Tyto vzácné duby se vyskytují v nejteplejších částech našeho území – jižní Morava, Polabí, České Středohoří. V České republice je chráněný, roste jen v nejteplejších oblastech, a to zcela výjimečně – většinou byl vykácen a nahrazen dubem letním nebo zimním, který má samozřejmě lepší produkci dřeva.

Ochránci přírody z Vlašimi sbírali přímo na místě žaludy, respektive osivo v minulých letech, následně je napěstovali a sazenice teď sázejí na Žehuňsku, aby se obnovila populace. Jde o obalované sazenice, tedy sazenice s balem. „Aktuálně jsme vysadili asi 1000 dubů a minimálně 500 dalších se sázet ještě bude,“ informuje Jan Gál.

Doubravy na Žehuňsku jsou tvořeny jedinečnou stromovou formou dubu šípáku, a přestože některé stromy jsou již staré a rozpadající se, plní značně důležitou funkci. Slouží jako biotop vzácných druhů hmyzu, například kovaříka rezavého, roháče obecného a zlatohlávka skvostného. Pod porosty dubu pak rostou vzácné orchideje jako třeba vstavač osmahlý či okrotice bílá.

Žaludy ochránci přírody sbírali pod korunami jednotlivých dubů v místech, kde není možné zaměnit žaludy z jiného druhu dubu. „Vybírali jsme buď solitérně rostoucí stromy nebo skupiny s více kusy,“ uvádí Kříž.

Správce území je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ta osázené území po skončení projektu převezme do své péče. „Plánem je postupná obnova starého porostu, což se bude dít v následujících desítkách let,“ uvádí Jan Gál. Existuje plán péče o toto území na další etapy.

Projekt podpořený z programu Evropské unie LIFE realizuje Český svaz ochránců přírody ONYX se sídlem v Brně, a to již od září 2019. Projekt má v péči celkem sedm lokalit na jižní Moravě a středních Čechách a poběží až do konce roku 2025. „Kromě ČSOP Vlašim jsou jeho partnery také Botanický ústav Akademie věd v Průhonicích a skautské středisko Kaprálův mlýn z Ochozu u Brna“, dodává manažerka projektu Ivana Mariánková.