Uctění památky největšího českého mecenáše Josefa Hlávky

Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založena dne 25. ledna 1904 Dr. Josefem Hlávkou, uctila jeho památku u hrobky v Přešticích. Zástupci Nadace i města Přeštice zde položili květiny.

Hrobku nechal postavit Josef Hlávka v novogotickém stylu dle vlastního návrhu roku 1883 po úmrtí své první ženy Marie. V hrobce je freskový cyklus devatenácti vyobrazení ze života Panny Marie od rakouského malíře K. Jobsta. Leží zde Josef Hlávka a jeho rodina – obě manželky, matka a další příbuzní. Hrobka je v majetku Nadace od roku 2005 a je chráněna jako kulturní památka. Po projevu místopředsedkyně prezídia a správní rady Nadání prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc. se hosté přemístili na zámek v Lažanech. Bohoslužbu v kapli celebroval farář řeckokatolické církve Matěj Buk. Následoval koncert v sále českého kvarteta. Na klavír hrál pedagog AMU Jan Bartoš a jeho žákyně Veronika Jaklová. Po koncertě si hosté mohli prohlédnout zámek.

Zámek koupil J. Hlávka v roce 1866 pro svou matku Annu a později se sám stal majitelem. Když byl během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík trávil většinu času se svou první ženou Marii v lužanském zámku. Po svém uzdravení a úmrtí milované Marie začal Hlávka počátkem 80. let 19. století uvažovat o přestavbě zámku. V letech 1886-87 nechal zámek s výjimkou místnosti v přízemí novorenesančně přestavět. V prvním patře měl Hlávka byt. Interiér bytu je jediným zachovaným obytným prostorem v ČR, který má veškerý mobiliář a štukovou výzdobu v novorenesančním slohu. V pracovně nás upoutala hole zhotovené z divizny. Pro dokonalé osvětlení pracovního stolu navrhl Hlávka arkýř , do něhož, kromě okna v průčelí, umístil v postranních stěnách malá okénka s okenicemi sloužícími k regulaci světla. Sál českého kvarteta sloužil jako jídelna, ale svůj název získal podle toho, že zde často koncertovalo slavné České kvarteto, které Hlávka podporoval.

 

V sále je slavný portrét Josefa Hlávky od Václava Brožíka z roku 1895. V Lažanech je kopie obrazu, jejímž autorem je Brožíkův žák Augustin Vlček Nábytek v sále navrhl J. Hlávka. Následují další místnosti: knihovna, salonek paní Zdenky, kde je její portrét od Josefy Mařákové, dcery Julia Mařáka. V ložnici je postel dlouhá 195 cm, Hlávka měřil 185 cm. Na balkoně Hlávka často sedával, u okna byla trubka, kterou házel mince chudým. Traduje se, že jednou zde šel J. Vrchlický a Hlávka mu hodil minci. Vrchlický přišel nahoru a minci vrátil. Na schodišti do přízemí je umístěn velký portrét knížete Metternicha od anglického portrétisty Thomase Lawrence, podobiznu protektora Nadání a nejvyššího zemského maršálka knížete Lobkovice namaloval Vojtěch Hynais Od J. Loukoty je portrét rytíře Antonína Randy. Randa byl významný právník, který byl nástupce Hlávky ve funkcích předsedy ČAVU i Nadace a uváděl Hlávkovu poslední vůli do života.

V přízemí zámku je umístěna expozice věnovaná dílu a odkazu Josefa Hlávky. Jako samostatné křídlo přistavěl Hlávka současně s přestavbou zámku jednopatrovou kapli zasvěcenou Panně Marii, svatému Václavovi a svatému Antonínovi. Zařízení kaple lustr, svícny, zvonky, mříže navrhl Hlávka. Výmalbu provedl Hlávkův přítel, vídeňský malíř Karel Jobst. Pro vysvěcení kaple v roce 1887 složil Antonín Dvořák, který na zámku často pobýval, tzv. Lužanskou mši(Mše D dur, op. 86). V pravém křídle zámku jsou pokoje pro Hlávkovy hosty, často zde pobývali Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Julius Mařák, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Josef Suk, Oskar Nedbal a mnozí další. Expozici na zámku v Lužanech vytvořilo Národní technické muzeum ve spolupráci s Nadací Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových v roce 2004. Zámek se zachoval v autentické podobě, včetně vnitřního vybavení z roku 1908, kdy tento významný architekt, stavitel a mecenáš zemřel.

Josef Hlávka – život a dílo

Josef Hlávka se narodil v Přešticích 15. února 1831.Vystudoval Polytechniku v Praze a poté. Akademii výtvarných umění ve Vídni (obor architektura) v letech 1851–1854. Byl vynikajícím studentem, roku 1854 získal Státní cenu. Studium bylo drahé, a tak si Hlávka přivydělával o prázdninách na stavbách u česko-vídeňského stavitele Františka Šebka. Mezitím po roce 1855 začal působil jako stavitel. Roku 1855 obdržel státní cestovní tříleté stipendium (Římská cena), které mu umožnilo poznávací cestu po Evropě (Itálie, Řecko, Francie, Anglie, Německo). František Šebek Hlávku před jeho cestou zaměstnával jako ředitele své stavební kanceláře a při odchodu do penze mu kancelář odkázal. V roce1860 mu ministerstvo kultury a vyučování zadalo vypracování projektu rezidence řeckokatolického biskupa v Černovicích v Bukovině (dnes Ukrajina) spolu s arménsko-katolickým kostelem. V roce 1867 získal Josef Hlávka na světové výstavě v Paříži za tento svůj architektonický projekt a stavitelské provedení ocenění stříbrnou medailí. Černovický areál byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2011. V roce 1861 vyhrál soutěž na výstavbu Dvorní opery ve Vídni (architekti Opery byli jeho někdejší učitelé August von Siccardsburg, Eduard van der Nüll. Stavba byla dokončena v roce 1869.

Vrátil se do Prahy, kde v roce 1862 přijal zakázku projektu na novou Zemskou porodnici v Apolinářské ulici v Praze. Otevřena byla 1875. Je to nejdéle aktivně fungující porodnice na světě. Hlávka velmi usiloval o dokonalost a účelnost stavby, studoval obdobná zařízení v cizině. Čtyřkřídlý dvoupodlažní objekt s obdélníkovým nádvořím doplněný dvěma trojicemi symetricky uspořádaných pavilónů v novogotickém slohu je z pálených režných cihel. Po stranách hlavního vstupu z Apolinářské ulice jsou vchody na tzv. „tajná oddělení“ určená pro anonymní porody hlavně ze šlechtických kruhů, součástí byl i nalezinec. Nejkrásnější je kaple sv. Kříže s hvězdicovou sklípkovou klenbou a jedinečnou výzdobou.

Hlávkova stavební kancelář postavila v letech 1860–1869 142 staveb, zaměstnával 19 architektů, přesto sledoval vždy každou stavbu osobně. Měl stále rozestavěno a vyprojektováno více než padesát staveb najednou. Podílel se na stavbě chrámu sv. Víta na Pražském hradě, renovaci Vlašského dvora a chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře i obnově pražského Karlova mostu poškozeného stoletou vodou v r.1890. Hlávka zbohatl a císař mu udělil titul stavebního rady. V roce 1862 se oženil s Marií Čermákovou, kterou znal již od studentských let. Hlávka byl i poslancem Říšského sněmu a doživotním členem Panské sněmovny V důsledku pracovního vypětí, a namáhavému cestování mezi Vídní, Prahou a Černovicemi na podzim roku 1869 Hlávkovi ochrnuly obě nohy a později také ztratil zrak. V osmatřiceti letech skončil na invalidním vozíku. Léčil se deset let na svém zámku v Lužanech u Přeštic, kde mu zemřela v roce 1882 manželka Marie.  

V roce 1886 se oženil se Zdeňkou Havelkovou, hudebně velmi nadanou přítelkyní rodiny Antonína Dvořáka. Výborná klavíristka se skladatelem často hrála čtyřručně na klavír. V roce 1887 zpívala sopránový part při prvním provedení Dvořákovy Mše D dur v Lužanech. Dvořák jí daroval jako svatební dar svůj klavír, na kterém v Lužanech hrával.

Hlávka inicioval založení Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1890 císař František Josef I. schválil vznik Akademie a potvrdil její stanovy, přispěl na její vznik 20 tis. zlatými, Hlávka věnoval anonymně 200 tis. zlatých. Činnost byla slavnostně zahájena v roce 1891, prvním prezidentem této akademie byl Hlávka. Také byl iniciátorem stavby nové budovy Akademie výtvarných umění. Prosadil, aby Myslbek vytvořil jezdeckou sochu svatého Václava a financoval její stavbu. Pro chudé studenty založil Hlávkovu kolej, finančně podporoval i umělce (např. Oskara Nedbala a jeho proslulé kvarteto), financoval překlady literatury (mj. první kompletní překlad Shakespearova díla J. V. Sládka), podporoval Julia Zeyera. A podpořil desítky dalších projektů a osobností Čtyři roky před svou smrtí r.1904 založil z ohromného majetku Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která působí dodnes (v závěti odkázal nadaci veškerý svůj movitý i nemovitý majetek).

Zámek Josefa Hlávky v Lužanech bude v roce 2026 mimořádně zpřístupněn veřejnosti v těchto dnech:

2. července – 5. července 2026
čtvrtek–neděle

25. srpna – 30. srpna 2026
úterý–neděle

12. září–13. září + 19. září–20. září 2026
víkendy – Dny evropského dědictví

Otevírací doba: pokladna je otevřena od 9.30, první prohlídka v 10.00, poslední v 17.00. Prohlídka začíná vždy v celou hodinu

Kontakt: Hana Kaufnerová, správkyně zámku mobil: 602 129 701

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Nadání, Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových