JIRÁSEQ za 3600 sec v divadle D 21

Inscenace JIRÁSEQ za 3600 sec představuje souborné dílo Aloise Jiráska v pouhých 60 minutách. Hra nabízí divadelní zkratku, nadsázku a představuje klasika české literatury prostřednictvím tří herců. Jiráskovo dílo zná každý, ale málokdo jej skutečně dočetl.

Nový autorský projekt režisérky Jolanty Lipkové a jejího týmu zaměřený primárně na publikum 12+ vznikl v poměrně rekordním čase necelých 5 týdnů zkoušení. A podobně rekordně vyznívá i námět či podtitul inscenace „souborné dílo Aloise Jiráska v 60 minutách.“ Text, který sama napsala je založen na nadhledu a sebeironii stejně jako je znovuobjevováním Jiráska jako fenoménu, osobnosti i výjimečného autora. Kromě toho inscenace nabídne neotřelý náhled do zákulisí divadla a procesu tvorby inscenace, a to za použití různých uměleckých prostředků a stylů práce. Tento „scénický průstřel“ Jiráskovým dílem, respektive vybranými díly a jejich nejsilnějšími momenty, může sloužit jako seznámení s autorem stejně jako upoutávka pro diváky, kteří zatouží si knihy (znovu) přečíst a nějak se k nim vztáhnout.

Hru uvedla před začátkem premiéry režisérka Jolanta Lipková. Ve své promluvě prezentovala úsilí přiblížit Jiráska generaci Z. To je demografická skupina narozená zhruba od roku 1997 do roku 2012. Jde o první generaci, která vyrostla od dětství s moderními technologiemi, internetem a sociálními sítěmi. Tato generace, která tráví hodně času na TikToku. Krátká videa na TikToku jsou extrémně poutavá, ale otupující. Mozek dětí se přizpůsobuje tempu digitálních obrazovek, což vede ke zkracování schopnosti udržet pozornost.

Hra začíná návratem tří herců (Hasan Zahirović, Petr Pochop, Michal Kraus) z pohřbu jejich bývalého ředitele Aloise. Posledním přáním ředitele, velkého milovníka Jiráskova díla bylo, aby herci zkusili sehrát jeho kompletní dílo. Pokud by tak neučinili temné síly je z pracovny nepustí. Tři herci se snaží uniknout a při tom vznikají komediální výstupy. Současně přehrávají nejvýznamnější Jiráskova díla. Začíná to pohádkovou Lucernou o boji kolem zachování prastaré lípy. Kněžna nakonec uzná mlynářovo právo a zruší jeho poddanskou povinnost svítit lucernou při cestě na zámeček. Novela Filosofská historie líčí život čtveřice studentů v Litomyšli (Vavřeny, Frýborta, Zelenky a Špíny) v revolučních letech 1847-1848. Příběh o vlastenectví, studentských láskách končí idylicky.

Pětidílný román F.L. Věk je autentickou dobovou kronikou století a sleduje životní osudy dobrušského kupce a národního buditele Františka Ladislava Věka. V roce 1971 byl natočen legendární třináctidílný československý televizní seriál. Hlavní roli ztvárnil Radoslav Brzobohatý. Historický román Psohlavci zachycuje boj chodských sedláků na konci 17. století za starobylá práva proti útlaku vrchnosti-Lomikara. Stížnosti Chodů nebyly císařem vyslyšeny a Jan Sladký Kozina byl v Plzni popraven. Před smrtí vyzval Lomikara do roka a do dne na boží soud. Lomikar pak skutečně za rok zemře. Historický román Temno z období po Bílé hoře zobrazuje vrcholnou rekatolizaci, germanizaci a náboženský útlak. Symbolem doby je jezuita Koniáš pálící české knihy. Další historický román Proti všem zachycuje rok 1420, kdy husité v čele s Janem Žižkou bojují proti křižácké přesile a slavně zvítězí v bitvě na Vítkově. Hra končí Starými pověstmi českými, které se skládají ze čtyř částí: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské, Ze starobylých proroctví a O staré Praze. Na motivy knihy natočil Jiří Trnka v roce 1952 stejnojmenný barevný loutkový celovečerní film podle scénáře Jiřího Brdečky.

 

Dílo Aloise Jiráska se dočkalo zaslouženě řady filmových zpracování. K nejznámějším patří trilogie režiséra Otakara Vávry Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955) a Proti všem (1956).

Tvůrci:

Režie: Jolanta Lipková

Dramaturgie: Kristýna Tejmarová

Hudba: Martin Čarný

Výprava: Viktorie Drobná

Fotograf: Michaela Škvrňáková

Hrají: Michal Kraus, Petr Pochop, Hasan Zahirović

Herci vystřídají neuvěřitelné množství rolí. Všichni hrají naplno, skvěle, nejsou tam žádná hluchá místa. Zvlášť zaujal Hasan Zahirovič v roli Jana Koziny.

Hasan Zahirović pochází z Bosny a Hercegoviny v České republice žije od roku 2006. Působí jako herec, překladatel, publicista, průvodce, dramaturg a vysokoškolský pedagog. Absolvoval Filozofickou fakultu v Sarajevu, obor pedagogika, a Fakultu humanitních studií v Mostaru, obor herectví. Absolvoval magisterské studium divadelní vědy na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity a doktorské studium na DAMU, obor Scénická tvorba a teorie scénické tvorby. Pracoval jako herec Bosenského národního divadla v Zenici. Dlouhodobě se věnuje propagaci a studiu života a díla Karla Čapka, je činný ve Společnosti bratří Čapků.

Michal Kraus je rodák z Ostravy, v roce 2019 dokončil studium činoherního herectví na JAMU v ateliéru Oxany Smilkové v Brně. Téhož roku nastoupil do angažmá v Horáckém divadle Jihlava. Za dobu tohoto tříletého působení získal užší nominaci na cenu Thálie za roli Werthera v inscenaci Utrpení mladého Werthera. Nyní je již druhým rokem na volné noze a žije trvale v Praze.

Petr Pochop pochází z Jilemnice (1975). Po studiích herectví na VOŠ herecké v Praze stál společně se svými spolužáky u vzniku nové nezávislé autorské divadelní scény, Malého Vinohradského divadla (od roku 2012 Divadlo D21) a zde působí doposud i když má za sebou také spolupráci s Divadlem Na zábradlí, Vršovickým divadlem MANA nebo Agenturou Harlekýn. V letech 2011 – 2013 studoval dálkově v rámci KATAP( Katedra autorské tvorby a pedagogiky) pražskou DAMU u prof. Ivana Vyskočila.

Jedna z výrazných dramaturgických linií Divadla D21 je určena dlouhodobým projektem Divadlo školám propojujícím nenásilně divácké zážitky a vzdělávání. Novinka JIRÁSEQ ZA 3600 SEC v tomto smyslu navazuje na dřívější tituly jako Trnová koruna Karla Havlíčka Borovského.

„Myslím, že první setkání s divadlem zásadně ovlivní, zda se člověk k divadlu vrátí v dospělosti, nebo ne“, říká Jolanta Lipková. Jolanta Lipková se narodila v roce 2000 nedaleko Prahy. Letošní absolventka DAMU se zabývá převážně kombinací fyzického divadla a činohry, věnuje se také autorské tvorbě, současné dramatice, komedii, muzikálu a experimentu Dříve studovala na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka obor Tvorba textu a scénáře pod vedením Jiřího Svěráka. Napsala námět a byla spoluautorkou scénáře Můj lékař Mendelssohn, který byl vybrán mezifakultní soutěží AMU k realizaci. Na podzim 2022 z tohoto textu vytvořila v rámci spolupráce DAMU a HAMU stejnojmennou divadelní inscenaci, která se pravidelně reprízuje ve Vodárenské věži na Letné.  Ve stejném roce získala 2. místo za svou hru Třetí sezení v International One-minute Play Contest pořádané Univerzitou v Lublani. Ve volném čase se věnuje zpěvu, historickému šermu, jízdě na koni, psaní básní, písňových textů a povídek a je spoluzakladatelkou spolku Divadlo Fénix. Zabývá se také light designem a scénickými technologiemi., živila se i jako osvětlovač.

Jolanta Lipková vysvětluje: „Teď, když přišlo zadání vytvořit inscenaci o Jiráskově díle za 60 minut, znovu jsem četla jeho díla. Už jsem věděla, o čem jednotlivé příběhy jsou, což mi pomohlo držet se hlavní linky a barvitými popisy jen proplouvat. Najednou se mě začaly jeho příběhy dotýkat, objevovaly se mi paralely na dnešní společensko-politickou situaci, s jeho čtením se mi začaly spojovat souvislosti toho, na čem jsme jako národ vznikli, a proč máme k něčemu tendence. Začala se mi utvářet v hlavě otázka hrdinství a jeho českého pojetí. Také mi došlo, že i když se po jednom velkém hrdinském činu hned nic zásadního nestane, neznamená to, že to nepohne společností, což mě přimělo k větší občanské aktivitě.“

„Inscenace má několik rovin. Základní situace je postavená formou únikovky. Tři herci jsou uvěznění v pracovně ředitele divadla a čím více se snaží dostat ven, tím více je vtahují jednotlivé příběhy z Jiráskových nejslavnějších děl. Inscenace dává jednak možnost si ve zběsilém tempu udělat menší přehled o Jiráskově díle, dobře se pobavit, ale zároveň z ní vyplouvají napovrch otázky týkající se hrdinství a hledání svobody. Poukazuje na to, co všechno je součástí naší národní identity, jak se utvářela a proč máme jako společnost tendenci inklinovat k některým věcem. Myslím, že bychom mohli být i víc hrdý národ, kdybychom chtěli,“ dodává.

Kristýna Tejmarová (Čepková)Vystudovala režii a dramaturgii činoherního divadla na DAMU. Nejdříve byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a později v Městském divadle Kladno.
Mezitím pracovala jako lektorka a jako dramaturgyně na volné noze v různých divadlech či pro Českou televizi. Počínaje rokem 2014 působí při souboru 3D company, který hraje v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, od roku 2020 je kmenovou dramaturgyní nezávislého Divadla D21. Učila teorii divadla na Pražské konzervatoři a příležitostně vede divadelní dílny pro teenagery i dospělé. 

Milan Čarný roku 1985 spoluzaložil bluegrassovou skupinu Blanket,

V letech 1996–1997 člen skupiny Apollo Petra Spáleného a měl angažmá v Divadle Jiřího Grossmanna, v roce 1997 angažmá v divadle Semafor Jiřího Suchého s Blanketem.

Viktorie Drobná je talentovaná scénografka a kostýmní výtvarnice (studentka magisterského programu na DAMU), která se podílela na výpravě (scénografii a kostýmech) v řadě pražských i mimopražských divadel.

Závěrem konstatujeme, že inscenace je po všech stránkách povedená a je velmi přínosná nejen pro všechny věkové kategorie diváků.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: D21