Vzpoura žen a vznik Františkových Lázní

V roce 1791 se přibližně 150 nosiček vody ve Františkových Lázních vzbouřilo proti privatizaci místního pramene. Tento protest se stal důležitým momentem, který předcházel a stál u samotného zrodu Františkových Lázní.]

Dr. Bernhard Adler (1753-1810) v roce 1778 žádal chebskou městskou radu o stipendium a potvrzení, že byl zavržen od svých rodičů a příbuzných za přestup z pražského dominikánského konventu na studium medicíny ve Vídni. Po svém návratu ze studií se stal městským lékařem v Chebu a začal se věnovat zanedbané Slatinné kyselce, dnešnímu Františkovu prameni. V okamžiku, kdy z hygienických důvodů uzavřel mříží pavilon nad pramenem a svedl kyselku do záchytné – nabírací jímky, narazil na odpor chebských nosiček minerální vody. Vodu z pramene nosily do 6 km vzdáleného Chebu místní ženy. Když se však v roce 1791 roznesla zpráva, že chebský rodák, lékař Bernhard Adler, bude nemocné léčit přímo u zdroje, vyvolalo to bouři nevole. Nosičky vody, podporované chebskými hostinskými, kteří by přišli o část hostů, popadly sekery a vydaly k místu, kde vzácná léčivá voda vyvěrala. Nový altán nad pramenem rozštípaly a úpravy v okolí zničily. Do města se vrátily slavně s tím, že pramen si nikým brát nenechají a když je třeba, samy si zjednají pořádek. Protože se radní Chebu báli podobných událostí Francouzské revoluce, vzpouru, která zbořila několik lázeňských staveb nikdy nepotrestali. Adler proto odjel do Prahy, kde právě probíhala korunovace Leopolda II. na českého krále a požádal císaře, aby vzal pramen do své ochrany. Císař mu vyhověl a odeslal do Chebu vyšetřovací komisi, která dala přímý impuls k založení lázní. V roce 1792 císař ve věku 44 let zemřel, a tak lázně nenesou jméno Leopolda ale jeho nástupce Františka I. Doktor Adler je tak považován za zakladatele Františkových Lázní, jeho jméno symbolizuje část městského znaku. Lázně dostaly městský znak při povýšení na město v roce 1865. Zásluhy doktora Adlera ve znaku připomíná černá orlice (adler – orel) držící ve spárech Aeskulapovu hůl (znak lékařů a farmaceutů).“ Mezi podporovateli Adlerova lázeňského úsilí mimo městské rady v Chebu byl především nejvyšší purkrabí Českého království Jindřich František z Rottenhanu (1738-1809). V městském znaku Františkových Lázní je i červený kohout z erbu Rottenhanů. Doktor Adler sám osobně lázně propagoval a vydal o jejich možném využití dvě publikace. Františkovy lázně byly založeny 27. dubna 1793. Vznikla tak díky projektu architekta Tobiáše Grubera (1744-1806) dnešní Národní třída uzavřená francouzskými parky Nejprve jako „Ves císaře Františka“ a později v roce 1807 jako „Lázně císaře Františka“. V roce 1795 byl doktor Adler jmenován prvním zemským lázeňským lékařem. Nejvíce minerálních a plynných pramenů bylo na území obce Slatina (Schalda), která je dnes místní částí Františkových Lázní. Využitím vývěru plynů z tzv. hromácivého pramene se Adler stává průkopníkem léčby plynovými aplikacemi. Doktor Adler zemřel v roce 1810. V té době je v dnešních Františkových Lázních postaveno již celkem 24 lázeňských domů. O sto let později, v roce 1912, navštívilo Františkovy Lázně 65 000 klientů. Je zde celkem 22 léčivých pramenů, obsahujících převážně síran sodný. Pitné kůry, koupele a slatinné zábaly jsou účinné na choroby srdce, nebo na bolesti kloubů a páteře. Známé jsou i léčebné metody různých ženských nemocí. V roce 1852 se Františkovy Lázně staly samostatnou obcí (předtím byly jako součást Chebu) a jejich výstavba pokračovala.

Historické události, které předznamenaly vznik Františkových Lázní, se staly námětem akce nazvané Vzpoura žen, kterou uspořádala Destinační a informační agentura Františkovy Lázně, z.ú. Po loňském úspěšném prvním ročníku proběhla slavnost letos opět u Pavilonu Františkova pramene. Ze Střížova do Františkových Lázní dorazil historický průvod žen-nosiček vody v kostýmech s bubny a nejrůznějšími tlouky. Nosičky představovaly í herečky z karlovarského divadla. Program zahájila starostka Františkových Lázní Mgr. Lenka Průšová, která na úvod spolu se zpěvačkou a herečkou Světlanou Nálepkovou rozbila dle tradice keramický džbánek. Speciální keramické džbány určené k symbolickému rozbíjení vyrobil keramik Radek Černý.

Pro letošní ročník jich připravil z glazované kameniny přibližně dvacet. Podle zvyku se před samotným roztříštěním nádoby vyslovuje tajné přání. Světlana Nálepková program moderovala a samozřejmě zazpívala známé šansony z repertoáru Edith Piaf, Hany Hegrové a dalších. Návštěvníci vyslechli koncert Emmy Smetany a Jordana Haje, vystoupila i kapela Drum for Fun, Divadelní představení o Vzpouře žen a vzniku Františkových Lázní zahráli herci karlovarského amatérského Studia D3.

Dětské diváky potěšilo Staročeské loutkové divadlo. Návštěvníci si vyzkoušeli si hry pro rodiny s dětmi i nošení vody, prošli řemeslný trh se stánky proběhla soutěž ukázky tradičních řemesel i s autorskou módou Stejně jako loni proběhla soutěž o nejlepší kostým a klobouk ve stylu konce 18. století. Slavnost se po všech stránkách vydařila. Proměnlivé počasí nikoho neodradilo a lidé si naplno užili odpolední program. Na akci přes občasný déšť zamířily stovky příchozích. Příští rok se akce odehraje znovu v srpnovém termínu.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Město Františkovy Lázně, Václava Simeonová