Lodě na Labi a kola – perspektivní spojení

Již jedenáctý ročník festivalu Lodě na Labi otevřel pro lodní turistiku nejen nové přístaviště v historickém městě Nymburk, ale i perspektivu Labské cesty jako turistické atraktivity.

Festival, pořádaný společností Pruh Polabí, vplul do druhé desítky let s mnoha novinkami. Především se rozrostl. A protáhl se nejen z několikadenní akce na celý týden, ale i geograficky: cílem zůstal jako tradičně Nymburk, ale startovalo se tentokrát již v Praze. Páteří celého programu byla plavba jediné české luxusní hotelové lodě Florentina. Kromě každodenních společensko-zábavních akcí postupně v Praze, Mělníce, Staré Boleslavi a Nymburku, se na Florentině konala konference „Turismus na řekách“ pod záštitou Mgr. Martina Kupky, ministra dopravy ČR. Avizovala blízké postupné vylepšení infrastruktury pro vodní turistiku a podtrhla možnou synergii vodní dopravy a cyklostezky podél Labe.

Obojí je zážitkové, atraktivní, vhodné i pro rodiny s dětmi. Plovoucí lodě na vodě jsou vděčným objektem pozorování z pobřežní stezky, z lodě je na tu stezku zase úplně jiný pohled. Zahraniční zkušenosti ukazují oblibu turistických akcí, kdy se cesta na lodi a kole prostě kombinuje. Turisté si projedou atraktivní kus na kole, pak se i s kolem nalodí a (na větší lodi) přespí, poplují zase o kus dál, vylodí se a hurá na kolo. Nebo kombinují lodní úseky s cyklistickými výlety za památkami či přírodními atraktivitami v okolí přístaviště. U nás to na Labi zatím moc neumožňuje prakticky neexistující pravidelná doprava, ale speciální akce na objednávku by se využít daly. Pro zámožné turisty konec konců i na té luxusní Florentině.

Podél Labské stezky je známých turistických cílů přehršle. Účastníci festivalu měli na programu třeba prohlídku Mělníka, Staré Boleslavi a Nymburku. Přímo na Labské stezce lze objevit i krásu těch méně známých míst. Tak třeba Toušeň. Kolik Pražanů pomalu ani netuší, že se tady našla spirálová záušnice z doby 3.000 let před Kristem a že je to nejstarší nález zlata ve Střední Evropě. Že Toušeň byla jedním z věnných statků českých královen. Že byla důležitou křižovatkou a přechodem přes Labe. A jako leckde v Čechách se na jejím osudu podepsali Švédové za třicetileté války. Vzmohla se až v devatenáctém století, kdy tam byly založeny lázně na dlouho známém sirnatém prameni. Ty  přilákaly četné významné návštěvníky, mj. posledního rakouského císaře Karla I., skladatele Leoše Janáčka, operní pěvce Emila Pollerta a Otakara Mařáka a četné další hosty včetně bratří Josefa a Karla Čapkových. Roku 1979 byl Toušeni přiznán statut lázeňského místa, 1991 uznán úřední název městyse Lázně Toušeň a 1993 udělen heraldický znak a prapor. A na léčení tam jezdí dodnes běžní klienti pojišťoven i vrcholoví sportovci. A aby té vody nebylo málo, v někdejším luhu pod Hradištkem se rozkládá rozsáhlé polabské jezero Malvíny. Takových méně turisty zahlcených cílů je po Labské stezce nespočet. Ideální pro relaxační vyjížďky.