Modrá u Velehradu staví klenotnici Velké Moravy – další atraktivitu v centru Cyrilometodějské stezky

V obci Modrá nedaleko Velehradu byl velehradským kaplanem Jiřím Hebronem požehnán základní kámen výstavby Klenotnice Velké Moravy. Kámen s odkazem modřanských obyvatel bude vpraven do jejího zdiva. Nová, podzemní atraktivita bude postavena ještě letos a otevřena veřejnosti 20. 6. 2024. Návštěvníkům nabídne to nejcennější – nálezy vzácných velkomoravských šperků. Stalo se tak symbolicky 20 let poté, co začala na zelené louce výstavba zdejšího Archeoskanzenu, který připomíná způsob života na Velké Moravě, tedy i v době Konstantina-Cyrila a Metoděje.


„Cyrilometodějská stezka získá otevřením Klenotnice v Modré další atraktivní expozici na svém území v těsné blízkosti Velehradu. Právě tady ústí všechny značené pěší cyrilometodějské trasy, které sem vedou z pěti směrů a čítají v Česku asi 900 km,“ řekl předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub. Lokalita se již nyní řadí mezi nejvíce navštěvovaná místa ve Zlínském kraji, areál Archeoskanzenu společně s expozicí Živá voda navštíví čtvrt milionu návštěvníků ročně.

Významným partnerem a zároveň odborným garantem projektu se stalo Moravské zemské muzeum v Brně, v jehož prostorách je uložena většina nálezů z území dnešní Moravy. Zapůjčí do expozice sbírku nejcennějších šperků a zároveň umožní i výrobu tzv. vědeckých kopií, které budou evidovány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR.

V současné době na celém území Moravy není výstavní objekt, který by splňoval bezpečnostní opatření pro vystavení velmi cenných historických exponátů, což náš „trezor“ umožní. Jedná se totiž o podzemní monolitický objekt ve tvaru pantheonu s veškerým zabezpečením proti krádeži i poškození, samozřejmostí je i bezbariérový přístup,“ uvedl starosta obce Modrá Miroslav Kovářík.

Nová expozice nabídne nejen velkomoravské šperky, ostruhy či meče, ale i rekonstruované tváře lidí, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny,“ doplnil odborný garant a dlouholetý spolupracovník Archeoskanzenu Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.

 

Zpracovala:

Ing. Martina Janochová, martina.janochova@cyril-methodius.eu,