Pivovar s hostincem ve dvoře

Leží na trase turistických cest do chráněné krajinné oblasti Český kras a na Křivoklátskou vrchovinu. Cyklostezka kolem Berounky je téměř za rohem a od vlakového nádraží Beroun je to dvě minuty pěšky. Tady, v pomalu a pracně renovovaném továrním areálu, najdeme unikátní rodinný pivovar s útulným hostincem s názvem „Berounský medvěd“.

První zmínky o vaření piva v Berouně se vztahují k roku 1295, kdy král Václav II. povýšil Beroun na královské město a měšťanům udělil právo várečné a sladovnické. V roce 1872 měšťané postavili společný pivovar, kde se vařilo pivo až do nechvalně známého roku 1978, kdy tehdejší mocipáni zrušili několik regionálních pivovarů. Po dvacetileté odmlce obnovili tradici vaření piva v ve městě na Berounce manželé Mayerovi. 

Když začínali v roce 1990, v berounském areálu byly převážně holé stěny a sutiny. Například dům, do kterého později umístili pivovar, původně zničil požár. První, co tu zřídili, bylo šrotiště. Možná se nad touto iniciativou někdo ušklíbne, ale díky tomu si šrotem vydělali na pivovar. „Měli jsme také štěstí, že jsme znali řemeslníky, kteří uměli svařovat antikoro. Ti nám pro začátek postavili varnu na deset hektolitrů, kvasné kádě a ležácké tanky,“ vzpomíná JUDr. Václav Mayer, který se rozhodl přes své právnické vzdělání a další aktivity prostě vařit pivo. Jak ho to napadlo? Nejdříve to byl koníček. Ten později přerostl v profesi. Navíc se tehdy pohyboval ve firmě, která dodávala technologie do potravinářských firem. Tak se stalo, že montovala zařízení i do Smíchovského pivovaru, kde k pivovarnictví tzv. přičuchl. Doopravdy se začal učit vařit pivo v Suchomastech, kde si postavil malou varnu. „Nejspíš jsem podědil nějaké geny po předcích, protože můj strýc, Jan Mayer, je sládkem v Plzni, vzdálený příbuzný měl pivovar v Cerhovicích a jistě bychom našli další. Prostě v našem rodu sládkové byli a jsou.“

JUDr. Václav Mayer, spolumajitel a sládek v jednom

Protože zájem o jejich pěnivý mok neustále stoupá, tak si nedávno pořídili podstatně větší varnu na 40 hl. „V současné době ročně vyrábíme zhruba 2500 hl. piva ročně. Máme tři ležácké sklepy. Dva jsou na nefiltrované pivo a třetí používáme na filtrované pivo. Bohužel jsme totiž zjistili, že když máte v jednom sklepě společně filtrované a nefiltrované pivo, tak společně dělají neplechu. Rozdělili jsme je a problémy přestaly. Museli jsme ovšem vybudovat nový sklep. Nyní máme 21 tanků na nefiltrované pivo a deset na filtrované, dále kvasné vany 4 s obsahem 30 hl a 6 po 10 hl. Všechno je samozřejmě v nerezu,“ vysvětluje spolumajitel a zároveň zdejší sládek V. Mayer. Také prozradil, že pivovar „Berounský medvěd“ je dodnes jedinečný pivovarnický skanzen, protože má varnu, pod kterou se topí dřevem. Každému hostu, který projeví zájem, ji velice zdejší velice rádi ukážou.

 

 Jako málokterý český pivovar mají také vlastní slad. Vyrábějí v Suchomastech zhruba kolem 800 tun ročně. Krom vlastního odběru mají jednoho velkého zákazníka a řadu dalších odběratelů, většinou malých pivovarů. „Děláme světlý plzeňský slad, karamelový slad a bavorský slad. To je normální světlý slad, který ale sušíme při vyšší teplotě. Když zrno rozkousnete, tak tam cítíte ten karamel,“ tvrdí J. Majer. “Díky tomu si mžeme dovolit i opravdu široký sortiment piva. Vaříme pro cyklisty Osmičku světlou. Původně jsme ji považovali za sezónní značku, ale když po ní poptávka neklesala, tak ji nabízíme celoročně. Následuje František desítka světlá, 11° Zlatý kůň světlá, 11° polotmavá medová, 12° František, 13° tmavá, 14° polotmavá, 15° lord, 15° přičmoudlá, 18° Grizzly tmavý a 20° Jubilejní světlé. To, když jsme měli dvacáté výročí. Letos jsme oslavili 25 let, tak jsme vloni uvařili Světlý ležák 25°, kterému jsme dali jméno Bručoun. Mnoho pivovarů vyrábí tato silná piva ve tmavém provedení. Ale víme, že dnes lidé dávají přednost světlým pivům, tak jsme se jim přizpůsobili.“

 

V hostinci najdete úžasnou atmosféru

Štěstí měli i se značkou. Pivo „Berounský medvěd“ kdysi existovalo. Samotné město Beroun má ve znaku medvěda. Proto také ze začátku i Mayerovi používali původní logo z roku 1872. Když ale jdete do pivovaru od nádraží, do oka každému padne úsměvný poutač s medvědem, který drží pěnící holbu s pivem. Navrhl ho karikaturista, výtvarník, kapelník a textař Honza Vyčítal. Ten se postaral nejen o nové logo firmy, ale i o nezaměnitelné etikety jednotlivých, zde vařených a do lahví a petek stáčených piv. „S Honzou Vyčítalem jsme se hodně kamarádili,“ povzdechl si J. Majer. „Dodnes má tady u nás pokojík, kde jsou všechny jeho obrázky, které nám nakreslil. Je to taková zdejší galerie. Prostě vzpomínka na neobyčejného člověka. Občas k tomu seženu nějaké staré desky nebo jeho grafiky. Zapsal se i do historie našeho piva. Také naše Honzova 11o polotmavá medová, je vzpomínkou na Vyčítala. Jednou jsme totiž byli spolu na čundru a on se zmínil o medovém pivu Kvasar, že ho prý někde vaří. Takže když u nás slavil sedmdesátiny, tak ho od nás dostal k narozeninám. Proto máme od té doby v sortimentu „Honzovo polotmavé medové“. Zatím co k tomu prvnímu se vyjadřoval spíše skepticky, naše mu zachutnalo a ten večer nepil nic jiného.“

Varna je srdcem každého pivovaru

Boj o zákazníka je dnes hodně tvrdý. Například čas od času vyžaduje určité novinky a v Berouně nelení. Například vaří sezónní pivo s přídavkem zeleného chmele. Ten odebírají přímo z chmelnic. I to má drobný zádrhel. Zatím co dříve s chmelením deseti hektolitrové varny nebyl problém, nyní, když tuto varnu vyměnili za 40 hektolitrovou, tak uvaří jednu nebo dvě várky a mají plnou tzv. spilku. Pivo ze zeleného chmele naštěstí krásně voní a úžasně chutná. Chmel však musejí sbírat po ránu, nejpozději do deseti hodin. V poledne už je pozdě, protože z šištic unikají těkavá aromata, která právě dělají toto pivo jedinečné.  „Ze zeleného chmele vaříme osmi a jedenácti stupňová piva a sezóna začíná v srpnu a trvá do září. Pro chmel jezdíme k Rakovníku do obcí Mšec a Mutějovice. O tom, že se nám pivo povedlo, svědčí fakt, že naši pravidelní zákazníci se už dnes v půlce srpna na něj chodí ptát!“ Zřejmě tu o zákazníky nouzi nemají. Několik minut po otevření přijel první z nich taxíkem, krátce po něm pět místních přišlo pěšky a do deseti minut za nimi dorazila skupina cyklistů. Dál už jsme to nepočítali. Pivo mají vynikající, prostředí v hospodě je milé a vstřícné a ceny v porovnání se širokým okolím lidové. Co víc si žíznivý turista může přát….

.

U Berounského medvěda stojí za to se zastavit. Na čepu mají jedenáct piv

Co vás napadne, když se vydáte pěšky jen kousek od nádraží v Berouně po cestě ve směru jízdy vlakem na Plzeň a po krátké chůzi uvidíte název zastávky  „U Berounského medvěda“ ?

Že Berounský medvěd je v Berouně profláklý a aby ne, když medvěda má město Beroun ve svém znaku. Ale pozor  Berounský medvěd je také dobrá značka tamějšího pivovaru.

Trochu historie nikoho nezabije …

Právovárečná a sladovnická práva městu Berounu byla udělena  roku 1295 Václavem II. a první zmínka o vaření piva v Berouně  je z patnáctého století  z roku 1437. Ví se také, že v roce 1872 měšťané postavili společný pivovar, kde se vařilo pivo déle než sto let až do  roku 1978, kdy v rámci celostátní akce rušení regionálních pivovarů, to odskákal i ten berounský podnik.  Po odmlce, která trvala dvě desetiletí, se tradice vaření piva v Berouně ujali  manželé Hana a Václav Mayerovi. Původní  pivovar však už nestojí a ten  současný se nachází v objektu bývalého cukrovaru.

Vaření piva se do Berouna vrátilo trochu náhodou a možná i dílem šťastných událostí. Ale popořadě. Když manželé  Mayerovi začínali v roce 1990, v berounském areálu, kde je nyní pivovar, byly převážně holé stěny a sutiny.  První, co tu však zřídili, nebyl zatím pivovar, ale  místo pro zpracovávání šrotu.  Spolumajitel  pivovaru Václav Mayer je dodnes majitelem  firmy MK Metal zabývající se mimo jiné výkupem kovového odpadu a barevných kovů a komplexním řešením odpadového hospodářství.

Kterak se z koníčka stala profese

Pivovarnictví však byl nejdříve Mayerův velký  koníček, který až  později přerostl v profesi. Rozhodujícím momentem bylo, když se  pohyboval ve firmě, která dodávala technologie do potravinářských firem a ta  montovala zařízení i do Smíchovského pivovaru. Tam  ve Staropramenu pivovarnictví  právníka Mayera nadchlo   tak, že  dostal nápad, postavit si také pivovar, malý ale vlastní.

„Nejspíš jsem podědil nějaké geny po předcích, protože můj strýc, Jan Mayer, je sládkem v Plzni, vzdálený příbuzný měl pivovar v Cerhovicích a jistě bychom našli další. Prostě v našem rodu sládkové byli a jsou.“ řekl Václav Mayer začátkem srpna 2023 skupině novinářů přímo v Berouně.

V první  varně pro 10 hl moku  byla uvařena první várka ještě v minulém století a to v červnu 1998. Dodnes funguje a je hodna muzejní úcty, neboť vytápění je prováděno otevřeným ohněm. Prostě se pod varnou stále topí dřevem.

Prvním uvařeným pivem byl jedenáctistupňový  Zlatý kůň  a tehdy označený  ještě původními etiketami. Do ztvárnění nových etiket a pivovarského loga se zapojil  výtvarník, hudebník, textař  a zálesák Honza Vyčítal, který se od roku 2001 stal i tváří pivovaru. Bohužel, tvůrce pivních Medvědů už zemřel, ale jeho památce je v pivovaru věnována velká pozornost.

„S Honzou Vyčítalem jsme se hodně kamarádili. Dodnes má tady u nás pokojík, kde jsou všechny jeho obrázky, které nám nakreslil. Je to taková zdejší galerie. Prostě vzpomínka na neobyčejného člověka. Občas k tomu seženu nějaké staré desky nebo jeho grafiky. Zapsal se i do historie našeho piva. Také naše Honzova jedenáctistupňová  polotmavá medová, je vzpomínkou na Vyčítala. Jednou jsme totiž byli spolu na čundru a on se zmínil o medovém pivu Kvasar, že ho prý někde vaří. Takže když u nás slavil sedmdesátiny, tak ho od nás dostal k narozeninám. Proto máme od té doby v sortimentu „Honzovo polotmavé medové“. Zatím co k tomu prvnímu se vyjadřoval spíše skepticky, naše mu zachutnalo a ten večer nepil nic jiného,“ řekl Václav Mayer na besedě s novináři.

Poohlídnete-li se po postupně  renovovaném továrním areálu, najdeme unikátní rodinný pivovar s útulným hostincem s názvem „Berounský medvěd“ uprostřed obnovovaných budov, z kterých se mají brzo stát ubytovací zařízení  pro turisty, kteří se zde budou moci ubytovat  za přijatelných podmínek.

Za pětadvacet let, co je Berounský medvěd a se vším, co je  s tím spojené v provozu, se v Berouně v lokalitě v dohledu železniční trati udělalo velmi mnoho.

„V současné době ročně vyrábíme zhruba 2500 hl. piva ročně. Ze  tři ležáckých sklepů, jsou dva na nefiltrované pivo a jeden na filtrované pivo.  Rozdělili jsme je, abychom neměli s těmi pivy problémy.  Nyní máme 21 tanků na nefiltrované pivo a deset na filtrované, dále kvasné čtyři vany s obsahem 30 hl a šest  po 10 hl. Všechno je samozřejmě v nerezu,“ řekl  spolumajitel pivovaru  a zároveň zdejší sládek Václav  Mayer novinářům při exkurzi po provozu, kde je k obdivování varna, pod kterou se topí dřevem.

Jako málokterý český pivovar může využívat  vlastní slad. Vyrábějí jej v Suchomastech zhruba kolem 800 tun ročně. Krom vlastního odběru mají jednoho velkého zákazníka, který s ním krmí a k tomu ještě řadu dalších odběratelů, většinou malých pivovarů.   Díky vlastní sladovně si v Berouně mohou dovolit  široký sortiment piva. Vaří pro cyklisty Osmičku světlou, kterou původně  považovali za sezónní značku, ale když po ní poptávka neklesala, tak ji nabízí celoročně. Na čepu mají dále  pivo František, což je  desítka světlá, jedenáctistupňový  Zlatý kůň, který je  světlý,  jedenáctistupňovou  polotmavou medovou, dvanáctistuňové pivo František, třináctistupňovou tmavou, čtrnáctistupňovou polotmavou, patnáctistupňového lorda, patnáctistupňové pivo přičmoudlé, osmnáctku Grizzly, který je  tmavý a dvanáctistuňové pivo Jubilejní světlé, které se zrodilo, když pivovar slavil  dvacáté výročí. Protože v Berouně  oslavili v roce 2023 čtvrtstoletí 25 let existence, tak uvařili Světlý ležák pětadvacetistupňové, kterému dali jméno Bručoun. Všimněte si, že i když mnoho pivovarů vyrábí tato silná piva ve tmavém provedení, v Berouně dali  přednost světlým pivům.

Zajímavostí je, že v roce 2015 získal pivovar od Pražské židovské obce i certifikát kosher a tak se berounského piva napijí bez obav i návštěvníci  s jarmulkou na hlavě, neboť certifikát je pravidelně obnovovaný.

Rada pro nezkušené návštěvníky pivovarské restaurace

„Pokud chcete ochutnat více našich piv, doporučuji začít  od těch slabších a pokračovat těmi silnějšími,“  radí sládek pivovaru Berouský medvěd Václav  Mayer a jeho radu si pamatujte i všude jinde a hlavně  v Berouně, kde mají na čepu jedenáct druhů piv.

Tak Dej Bůh štěstí , Medvěde!