Premiéra hry Milana Uhdeho Nanebevzetí doktora Fausta v Ypsilonce

Studio Ypsilon pokračuje v oslavě životního jubilea a v červnu obohatil repertoár této legendární pražské scény, která své šedesátiny připomněla například výstavou YPSILONKA! v Domě fotografie, inscenace Nanebevzetí doktora Fausta. Ve světové premiéře nové hry Milana Uhdeho herci s ypsilonským humorem svádějí odvěký souboj Dobra a Zla v nás. Jak Freud pravil, to není kabaretní koncept, to je reálný souboj naší mysli s naším podvědomím.

Všichni máme svého Mefistofela. Příběh Fausta je starý, ale v každém z nás přítomný. Dostali jsme svobodu a s ní i pokušení. „Když se nedopustíš chyby, nic nepochopíš.“ říká Mefisto. O vzniku hry a proč si vybral postavu Fausta autor Milan Uhde prozradil: „Faust je mé́ staré́ téma od roku 1967, kdy mi režisér Alfred Radko vyprávěl o svém záměru zobrazit goethovského hrdinu jako prvního novodobého pachatele pokusů na lidech. Myslel to prý́ dobré, dopadlo to zle. Žádná z postav hry není jednoznačně záporná ani kladná. Faust je sice zločinec, ale je to podivuhodný zločinec, který se zločinů dopustil jednak pod Ďáblovým vlivem, ale také s Božím souhlasem. Je to komedie pro něžný, jemný úsměv plný pochopení. Není to legrace k popukání, ale je to komedie svého druhu. Hra o zlu, které je ovšem záměrně připraveno, vhozeno jako míč. Je to pátá verze hry. “ Za hru zázrak v Černém domě získal Milan Uhde Cenu Alfréda Radka za nejlepší českou hru roku 2007. Hru uvedlo s velkým úspěchem divadlo Na zábradlí v režii Juraje Nvoty,

Režisér hry Juraj Nvota vybavil v úvodu hru zápisem, který podle něj vznikl během čtení knihy Vášně mysli od Irvinga Stona o životě Sigmunda Freuda: „Když Freud viděl Krále Oidipa, uvědomil si, že v člověku existují dvě mysli a fungují nezávisle na sobě. O konfliktu mezi Bohem a Ďáblem se dočetl mnoho, hlavně v Goetheho Faustovi, ale zápas mezi Dobrem a Zlem vždy chápal jen jako literární a náboženský koncept, ve své povaze ryze symbolický. Po Oidipovi mu poprvé porozuměl. Bůh je vědomá, logická, zodpovědná část mysli, ta síla, která člověka vyvedla z moře, z jeskyně a proměnila ho v rozumnou tvořivou bytost. Ďábel je nevědomí, zloduch v nás, který čeká na příležitost, aby začal závidět, pomlouvat, klamat, škodit, ničit, krást, vraždit. Na takto prokletém místě se neuchytí věda, kázeň, rozum, civilizace, ani umění.“

V režii Juraje Nvoty, nepřehlédnutelné osobnosti současného divadla a filmu, který se tímto vrátil do Ypsilonky po dvaceti letech, exceloval v titulní roli doktora Fausta herec Jan Večeřa. Zdařile mu sekunduje Mefistoteles Petra Vrška. Další role ztvárnili Paulína Labudová, Barbora Skočdopolová, Jaroslava Kretschmerová, Jan Bradáč, Dominik Renč, Roman Janál, Martin Janouš a Jan Jiráň.

Postavu doktora Fausta popsal jeho představitel Jan Večeřa: „Je to člověk, který má dobré úmysly a směřuje k nim, ale k tomu, aby je uskutečnil, si pomůže peklem. Jak se říká, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. A to si myslím je na lidi největší chyták, protože já přeci chci udělat něco správně, chci udělat něco dobrého, ale přitom se nadělá hodně zlého. A to je přeci obrovská past. Myslím si, že se to týká leckoho z nás,“.

Scénu navrhl Tomáš Rusín, který se věnuje návrhům interiérů, architektuře a scénografii. Za své architektonické a scénografické návrhy získal významná ocenění (Grand prix Obce architektů, Cena Alfréda Radoka, DOSKY). Jako scénograf dlouhodobě spolupracuje s režisérem J. Nvotou, s nímž vytvořil řadu představení v pražském Divadle Na zábradlí, v bratislavském divadle Astorka, v Městském divadle Brno a ve Slovenském národním divadle.

Autorkou velmi působivých kostýmů, souznících s inscenací je jeho manželka Zuzana Štefunková – Rusínová, pochází z Martina. Je absolventkou SUPŠ Uherské Hradiště (užitá malba) a DAMU (alternativní a loutková scénografie). Manželé vytvořili dokonale kompatibilní podobu inscenace.

Autory hudby jsou Miloš Štědroň, Dominik Renč, kteří již dlouho spolupracují s Ypsilonkou a herec Ypsilonky Jan Bradáč. Barbara Skočdopolová se postarala o pohybovou spolupráci. Zakladatel, ředitel a dlouholetý umělecký vedoucí Ypsilonky Jan Schmid zemřel v pondělí 3. června ve věku 87 let. Jana Schmida v divadle připomíná plakát s jeho fotografií a kondolenční kniha. „Nejnádhernější pošetilec Jan Schmid se premiéry bohužel nedožil, ale věřím, že bude s námi. Ze všech divadelních šéfů, které znám i neznám, byl jediným, kdo by dal takové hře šanci,“ řekl Milan Uhde na tiskové konferenci.

Jaromír Hampl Foto: Studio Ypsilon