Seniorský výlet do Sázavy a Ondřejova.

Městská část Praha 10 spustila v lednu 2025 projekt „Karta seniora Prahy 10“, jehož záměrem je obohatit seniorům Desítky jejich volný čas a podpořit aktivní životní styl. Občané Prahy 10 starší 60 let mají novou škálu výhod a zajímavých akcí.

Pro držitelé Karty seniora Prahy 10 uspořádala MČ Praha 10 výlet do Sázavy a Ondřejova. Od metra Strašnická vyjely 2 autobusy-téměř 100 seniorů, pozdravit a popřát hezké zážitky na výletě přišel starosta Ing.arch. Martin Valovič. První zastávkou byl Ondřejov. Ondřejovská hvězdárna je hlavní observatoří Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí.

Historie hvězdárny V roce 1898 zakoupil český amatérský astronom Josef Jan Frič na vrchu Manda nad Ondřejovem pozemek pro stavbu své soukromé observatoře. Místo vybral se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem tak, že hledali nejvýše položené místo v blízkém okolí Prahy. Podmínkou bylo, aby se k místu dalo za den dojet bryčkou z jejich továrny založené v r. 1883 na Vinohradech. Bratr Jan 1897 zemřel, Josef přestal používat jméno Alexandr a začal používat bratrovo jméno Jan na jeho počest. S výstavbou observatoře se začalo až v roce 1905. Nejprve byla postavena centrální budova (Fričův dům), po které následovaly zahradníkův domek, studovna a celkem čtyři pozorovací domky, po dvou na každé straně centrální plošiny. Secesní budovy a kupole navrhl významný architekt Josef Fanta. Jeho první secesní stavbou byla budova Hlavního nádraží v Praze.

Frič hvězdárnu daroval československému státu dne 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi. Roku 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, nyní nazývaný Perkův dalekohled. V té době byl 7. největším dalekohledem na světě; dosud je největším dalekohledem v Česku. Areál hvězdárny, uvedený do provozu v roce 1906 tvoří soubor původních budov, včetně cenné parkové úpravy-arboretum., doplňkové meziválečné i poválečné stavby a výtvarná díla, z nichž vyniká památník Josefa Jana Friče s bustou podle modelu Bedřicha Stefana. Za pozornost stojí především centrální a západní kupole, bazén, domek pracovny a bytu Josefa Jana Friče, čtyři pozorovací domky, komponované schodiště s Tatarskou zdí, nová observatoř pro dvoumetrový dalekohled, domek zahradníka, budova starých dílen nebo budova sluneční laboratoře. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby. V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům.

Počasí nám nepřálo, pršelo, tak jsme si prohlédli ve starých secesních objektech Astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka. Jsou tam k vidění historické přístroje, například Pasážník zkonstruovaný ze šicího stroje. Pasážník je astronomický dalekohled, který se pohybuje výhradně v rovině místního poledníku a slouží k přesnému měření poloh vesmírných těles ve chvíli, kdy procházejí tímto poledníkem. Fričův dalekohled, který má více než 150 let starou optiku, a renovovaný dvojitý Fričův astrograf. Spektroskop je optický přístroj, který rozkládá světlo na jeho jednotlivé barevné složky (spektrum), aby je bylo možné vizuálně pozorovat a analyzovat. Kromě přístrojů je v muzeu také expozice přístrojů pro výzkum Slunce, historické dokumenty, fotografie a meteority. 

Naše vlajka s Písněmi kosmickými a krtečkem ve vesmíru Apollo 17 bylo poslední kosmickou lodí s lidskou posádkou, která přistála v roce 1972 na Měsíci. Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky, velitel kosmické lodi Apollo 17 a „poslední muž na Měsíci“ díky svému původu vzal na Měsíc československou vlajku. Tu pak věnoval AU ČSAV. Americký astronaut Andrew Feustel má manželku, jejíž matka pochází ze Znojma. Při vesmírné misi raketoplánu Atlantis k Hubbleovu teleskopu roku 2009 měl s sebou Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku. Splnil tak sen básníka, který si přál, aby se sbírka podívala až ke hvězdám. Na druhou misi roku 2011 letěl do vesmíru s postavou Millerova Krtečka, známou z pohádek. Nerudovy básně i krteček jsou v muzeu. Nakonec jsme si v kupoli prohlédli dalekohled a fotografie ze stavby hvězdárny a před polednem jsme dojeli na oběd do restaurace Za vodou v Sázavě.

Sázavský klášter patří k vůbec těm nejstarším mužským řeholním klášterům v Čechách. Zakladatelem kláštera je patron země české sv. Prokop. Sv. Prokop se narodil se v Chotouni u Kouřimí. Benediktinským mnichem se pravděpodobně stal v břevnovském klášteře. Kolem r. 1009 přešel do lesů v Posázaví. Žil v modlitbě a práci podle benediktinského hesla: „ora et labora“(modli se a pracuj). Sv. Prokop byl i ženatý, protože tehdy nebyly všeobecně platné přísné předpisy o kněžském celibátu. Měl syna Jimrama. Dle legend a kroniky Letopis Mnicha sázavského shromáždil sv. Prokop po odchodu do sázavských lesů, kolem sebe konvent, který se stal kolem roku 1032 opatstvím s benediktinskou řeholí. K definitivnímu potvrzení došlo roku 1039 biskupem Šebířem. Zvláštností kláštera bylo po celé 11. století slovanská liturgie. Klášter tak navázal na někdejší dědictví věrozvěstů Velké Moravy sv. Cyrila a sv. Metoděje.

Část areálu spravuje Národní památkový ústav, klášterní kostel svatého Prokopa a faru má od roku 1788 v majetku a správě místní římskokatolická farnost. Klášter je chráněn jako kulturní památka a v roce 1962 byl zařazen mezi národní kulturní památky.

Areál kláštera je rozdělen do dvou přiléhajících ohrazených částí, severní, kde stály první stavby kláštera, a jižní, kde byly od konce 11. století hlavní, postupně přestavované budovy kostela sv. Prokopa (původně Panny Marie a sv. Jana Křtitele), kláštera, fary a hospodářských budov. Ke klášteru patří také vodní mlýn a pivovar. V severní části se nachází odkryté základy a nízká část nadzemního zdiva nejstarších budov – kostela svatého Kříže vysvěceného roku 1070.

Mezi nejvzácnější středověké prostory uvnitř kláštera patří kapitulní síň s gotickými freskami mariánského cyklu z první třetiny 14. století, mimo jiné unikátní Sázavská madona, výjev Kristova dětství, na němž matka vede za ruku a kárá malého Ježíše. Komentovaná prohlídka začala před gotickou věží, dozvěděli jsme se o výstavbě nedokončené gotické katedrály. Dále jsme prošli kostelem do kaple Panny Marie s nově restaurovaným oltářem sv. Martina. Podívali jsme se i do 1. patra do nově vybudované zimní kaple sv. Barbory a síně sv. Prokopa, zblízka jsme prohlédli nové varhany, dozvěděli jsme se o jejich vývoji a obnově. V galerii sv. Prokopa je řada zajímavých exponátu z klášterního pokladu. Vyvrcholením je koflík a lžička sv. Prokopa. Prohlídku jsme zakončili v nově obnovené kryptě s ostatky sv. Prokopa. Výlet se všem velmi líbil, obohatil poznatky účastníků.

Jak získat kartu seniora Prahy 10? Žadatel musí být starší 60 let a mít trvalé bydliště v Praze 10, je potřeba se přijít registrovat na ÚMČ Praha 10. Členství v projektu je zdarma. Seznam zapojených partnerů a nabízených výhod se bude v průběhu času aktualizovat. Nově ožije Trmalova vila, kde bude speciální program pouze pro držitele Karty. „Zlepšovat podmínky aktivního stáří na Desítce je naším dlouhodobým cílem, proto jsem rád, že se mi tento projekt podařilo prosadit. Představuje skvělou příležitost, jak obohatit životy našich seniorů tím, že jim nabízí výhody, zábavu i vzdělávací akce v jednom,“ říká starosta Prahy 10 Martin Valovič.Více informací o projektu Karta seniora Prahy 10 a program Trmalovy vily je uveden na webových stránkách (www.praha10.cz/kartaseniora).

úvodní snímek:Sazava-obraz-Joan-Venuto

Jaromír Hampl Zdroj a foto: MČ Praha 10, AU ČSAV, Klášter Sázava