Unikátní kniha vynikajícího popularizátora Jaroslava Petra DESATERO POHYBŮ vás zanechá v úžasu nad výkony zvířat na souši, ve vodě a ve vzduchu.

Až dosud chyběla na českém trhu publikace, která by komplexně mapovala jednu z nejdůležitějších a nejúžasnějších aktivit všech zvířat – pohyb. Přitom příroda nabízí ohromné množství úchvatných zvířecích výkonů a staví nás před bezpočet záhad. Renomovaný biolog a vědecký popularizátor Jaroslav Petr věnoval více než tři roky úsilí knize DESATERO POHYBŮ, jež přináší příběhy impozantních zvířecích rekordů a objasňuje zdánlivě banální události, jako je skok žáby, plazení užovky nebo šplhání datla.

„Přednáším na České zemědělské univerzitě, kde se studenti učí popsat například všechny kosti, svaly a šlachy přední nohy koně, ale přitom se nedozví, co je příčinou, že štíhlá končetina ustojí bez poškození skok zvířete s žokejem na zádech přes Taxisův příkop. Studenti dostávají popisné informace bez vysvětlení, proč jsou takové věci možné. I proto jsem se rozhodl je ozřejmit, přičemž jsem zvolil čtivou a srozumitelnou formu přístupnou široké veřejnosti,“ prohlašuje profesor Petr. „Knihu ocení všichni milovníci živé přírody včetně odborníků z různých vědních oborů. Díky ní si třeba v létě při pozorování běžícího mravence uvědomíte, proč se šestinohý hmyz při rychlejším pohybu opírá o tři končetiny.“

Biolog čerpal podklady pro své dílo z nejnovějších vědeckých poznatků ve světové odborné literatuře. „Když jsem změřil štos vytištěných článků, které jsem musel propátrat, byl toho metr dvacet,“ usmívá se.

Součástí publikace je obrazová příloha a obsáhlý seznam literatury. Čtenář si tak může v případě zájmu najít zdroje, z nichž autor vycházel. Nechybí ani názvový rejstřík.

Titul volně navazuje na autorův bestseller Desatero smyslů (2021), vyznamenaný cenou Magnesia Litera za naučnou literaturu.

V edici Zip ho společně vydávávají nakladatelství Dokořán a Argo.

„Pohyb stojí za veškerou harmonií tohoto světa,“ tvrdil už starověký myslitel Hérakleitos z Efesu. Lidským přičiněním se z této harmonie mnohé vytrácí – až příliš často bráníme zvířatům v pohybu. Rybám stavíme do cesty přehrady, na ptáky a netopýry jsme nastražili smrtící pasti v podobě větrných elektráren a silnice, dálnice, plavební kanály nebo železniční koridory představují pro zvířata jen těžko prostupné bariéry. I proto je důležité, abychom pohybu živých tvorů věnovali pozornost, porozuměli mu a respektovali jej.

Biolog Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů rozdělil zvířecí pohybové aktivity do deseti kategorií: chůze, běh, plavání, létání, skákání, šplhání, plazení, pohyb pod zemí, potápění a pohyby částí těla.

„Vezměte si třeba šplhání,“ uvádí autor, „v Itálii jsou desítky metrů vysoké přehradní hráze z kamenných bloků, jen s tenounkými spárami, a kozorožci po nich lezou, aby lízali sůl, která se dešťovou vodou uvolňuje ze stavebního materiálu. Nutně ji potřebují pro zajištění základních tělesných funkcí a v přírodě ji málokde nacházejí v takovém množství. Na betonové lombardské přehradě Piano Barbellino stoupají až do výšky padesát metrů nad patu hráze, kde sklon stěny dosahuje 70°!“

Prof. Petr uvádí na pravou míru zavedené mýty – viz např. zlatá medaile ve sprintu pro geparda. Ve skutečnosti je nejrychlejším běžcem naší planety kalifornský roztoč Paratarsotomus macropalpis, který zdolá za jedinou sekundu vzdálenost, jež se rovná 322 délkám jeho těla! „Dalším běžeckým rekordmanem je australský svižník, ten musí při lovu dokonce brzdit, protože běží rychleji, než vidí, nemá dostatečně rychlé zpracování obrazu zrakem. Občas zastaví, aby ‚dokoukal‘, kde je kořist.“

„Zajímavou kapitolou jsou živočichové jezdící na jiných zvířatech,“ pokračuje prof. Petr, „taková ženetka, cibetková šelma, se běžně vozí na hřbetě velkých býložravců. Vědci spekulují, že možná hledá klíšťata přisátá na kůži svých trpělivých dopravců, možná lapá hmyz, který padne buvolovi nebo nosorožci na hřbet poté, co se zvíře otře o větve stromů či keřů, nebo má snad z hřbetu v savaně lepší výhled. Nelze ale vyloučit, že ji to prostě jen baví.“

A jak si stojí člověk? Je schopen podat obdivuhodné chodecké výkony. Veterán americké armády Holly Harrison dokončil v roce 2018 pěší pouť z argentinského města Ushuaia v Ohňové zemi do aljašského Prudhoe Bay. Za 530 dní ušel 23 305 kilometrů.

Jsme jediní primáti schopní vytrvalostního běhu, a můžeme vyrovnaně soupeřit s koněm a celou řadou dalších velmi dobrých zvířecích běžců. Vděčíme za to evoluci, která už první zástupce rodu Homo formovala k běhu na velké vzdálenosti. „Pokud bychom však hledali mezi zvířaty hvězdu ve vytrvalostním běhu, k horkým favoritům by patřili saňoví psi. Žádné jiné plemeno nevydrží den za dnem po dlouhé hodiny běžet sněhem v mrazech klesajících pod −40 °C a v blizardech fičících rychlostí sto kilometrů v hodině,“ doplňuje prof. Petr.

anotace nakladatelství

Jaroslav Petr: DESATERO POHYBŮ. Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrových hloubek stráví pod hladinou skoro čtyři hodiny. Z toho, co o jejich organismu víme, ale vyplývá, že by jim už po hodině ponoru mělo hrozit utonutí. Had bojga šplhá po hladkých sloupech díky tomu, že na sobě uváže uzel. Pavouci křižáčci používají svou síť jako prak a nechávají se z ní vystřelit na kořist. Drobným roztočům slouží k dopravě na květy vybraných druhů rostlin jako živý taxík kolibříci.

Ve volném pokračování bestselleru Desatero smyslů nám biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr zblízka ukáže nejrozmanitější způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává, nejednou nad nimi zůstává rozum stát a mnoho z nich stále halí tajemství.

Odpovědná redaktorka Alžběta Knappová.

Obálka a sazba Michal Puhač podle návrhu Pavla Růta.

336 stran, 60 stran barevná příloha, MOC 499 Kč

Vydala nakladatelství Dokořán a Argo v edici ZIP roku 2024.

První vydání.

www.dokoran.cz

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. (* 1958), vystudoval Vysokou zemědělskou školu v Praze. Pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií reprodukce. Vyučuje biotechnologie na České zemědělské univerzitě v Praze a na přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Za svou knihu Desatero smyslů (2021) získal cenu Magnesia Litera za naučnou literaturu, dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Lidovými novinami, přispívá do řady časopisů a vydal také publikace Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003) a Když jdou ryby rybařit (2010).

Ukázky z knihy:

https://www.dokoran.cz/ukazky/1712580481.pdf

Obálka v tiskovém rozlišení ke stažení:

https://www.dokoran.cz/recenze/1709904911.jpg

Kontakt na rozhovor

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Tel.: 267 009 646 (práce), E-mail: petr.jaroslav@vuzv.cz

Informační servis pro novináře, zprostředkování rozhovoru, recenzní výtisky

Denisa Novotná, tel.: +420 731 451 316; e-mail: novotna.den@gmail.com