Vánoční koření – tropické rostliny a vůně cukroví

Advent a Vánoce jsou obdobím, kdy se české kuchyně proměňují v malé laboratoře vůní. Vanilka, kardamom, hřebíček, skořice, zázvor i badyán tvoří nezaměnitelný základ vánočního pečení – a jen málokdo si uvědomí, že za těmito typicky zimními vůněmi stojí tropické rostliny pocházející z různých koutů světa. Víte, že vůně vanilkových rohlíčků je zásluhou krásné orchideje ze Střední Ameriky? A že do svařeného vína putují květy i plody rostlin z několika světadílů? A že se v cukroví objevuje nejdražší koření na světě? Odborníci z Botanické zahrady hl. m. Prahy představují nejznámější vůně Vánoc a připomínají jejich rostlinný původ.

Otevírací doba:

Večerní Křišťálová zahrada:
čt–ne
17.00–21.00 (vstupy Kovárna a Nádvorní)

Venkovní expozice:

denně včetně svátků

9.00–16.00

Skleník Fata Morgana:

út–ne

9.00–16.00

Vinotéka sv. Kláry:

po–pá
13.00–16.30
so–ne, svátky
11.00–16.30

Café Ornament:
denně
10.00–16.30

 

 

Běžný konzument se nad původem voňavého koření nejspíš ani nepozastaví, otevře kořenku a sype. „Při vánočním pečení máme před sebou fascinující botanický cestopis. V jedné misce se potkává koření z různých botanických čeledí. Máme tu popínavou orchidej z Ameriky, bylinu z Indie, strom z Moluk nebo prastaré zástupce flóry jihovýchodní Asie. Vánoční svátky by bez jejich vůní byly úplně jiné,“ říká Klára Lorencová, kurátorka tropických užitkových rostlin z Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Vanilka: vůně orchideje ze Střední Ameriky
Vanilková vůně rohlíčků je ve skutečnosti vůní tropické liány z čeledi vstavačovitých, jediné komerčně pěstované orchideje. Její květy mohou v domovině opylit pouze speciální druhy včel; jinde na světě je nutné provádět opylení ručně. Kořením nejsou lusky, jak se často uvádí, ale tobolky, které po sklizni ještě procházejí náročným procesem fermentace. To vše z vanilky činí jedno z nejdražších koření světa.

Kardamom: nenápadná bylina s královskou cenou

Hned za vanilkou stojí v žebříčku nejdražších koření světa kardamom. Jedná se o rostlinu z příbuzenstva zázvoru, jejíž domovinou jsou hory jihozápadní Indie. Je to docela nevýrazná bylina s ještě méně nápadnými květy. Ty jsou totiž poměrně drobné a hledat je musíte dole u báze rostliny. Z květů vznikají malé tobolky, ke kterým se musí sběrači náležitě ohnout. Ruční sběr je dřina, ale libě vonící semena jsou vykoupena zlatem. Kromě do řady pokrmů a pečiva se kardamom přidává do kořeněného čaje masala a znamenitě ochutí i kávu.

Hřebíček: poupata stromů z exotických ostrovů

Jednou z největších botanických zvláštností je hřebíček. Jedná se o usušená nerozvitá poupata tropického stromu hřebíčkovce, původem z Moluk, ale dnes často pěstovaného na Zanzibaru či Madagaskaru. Stromy poskytují aroma, které je neodmyslitelné pro svařené víno, štrúdl či perníčky a zároveň má díky obsaženým silicím i tradiční využití v přírodní medicíně, pomáhá například při bolesti zubů.

Zázvor: rostlina, která klame tělem

Tradiční perníčky, ale ani oblíbené zázvorky se neobejdou bez zázvoru. Tato rostlina dokonale mate tělem! Kořen zázvoru totiž není kořen a stonek není stonek, jak by se mohlo našinci zdát. Zázvor je aromatická bylina, která pochází z oblastí, kde po určitou část roku panuje sucho. V tu dobu rostlina sesychá a ukládá se k odpočinku. Energii bere z podzemní baterie, která se nazývá oddenek a ve skutečnosti se jedná o přeměněný stonek. To, co na rostlině vypadá jako stonek, jsou srostlé spodní části listů. Mletý zázvor se využívá při pečení i vaření a čerstvý by v zimě neměl chybět v žádné spížce coby první pomoc při nachlazení či bolesti žaludku.

Skořice: tenká vnitřní kůra tropických stromů

Ani na skořici nejde v adventním čase zapomenout. Skořicovníky jsou dřeviny, které najdeme je v tropech Asie a Tichomoří. Nejjemnější a nejkvalitnější chuť poskytuje skořicovník pravý, původem ze Srí Lanky. Jako koření se používá tenká vnitřní část kůry, která se po usušení stáčí do typických ruliček. Na rozdíl od čínských, vietnamských či indonéských skořicovníků má ten pravý velmi jemnou chuť a neobsahuje jedovatý kumarin. Skořice se sklízí z nejméně tři roky starých větví, v nichž už se vyvinulo silné aroma. V tropech se jako koření používají
i listy různých skořicovníků, podobně jako u nás bobkový list. Ostatně skořicovníky i vavříny, z nichž pochází bobkový list, jsou si blízce příbuzné, patří totiž do stejné čeledi vavřínovitých. Skořicovník pravý botanicky poprvé popsal náš krajan a významný přírodovědec Josef Svatopluk Presl.

Badyán: hvězdné koření z prastarého rodu rostlin

Badyáník je exotické koření, které svou chutí i vůní výrazně připomíná anýz a lékořici. I když jsou si tyto tři rostliny botanicky nepříbuzné, obsahují stejnou chemickou látku zvanou anetol. Koření a extrakty z nich se tak používají k ochucování podobných pokrmů, cukrovinek, likérů či kosmetiky. Badyáník pravý je strom domácí v jižní Asii a zajímavé na něm je, že patří k vývojově nejstarším kvetoucím rostlinám na naší planetě. Hvězdový anýz se mu přezdívá pro typická hvězdovitě uspořádaná souplodí měchýřků, která tak rádi lovíme ze svařeného vína či vánočního punče. Jeho tvar i vůně patří k ikonickým symbolům zimních svátků.

Křišťálová zahrada a speciální komentované prohlídky

Od pečení vánočního cukroví si mohou nejen hospodyňky odskočit za sváteční atmosférou do botanické zahrady. Zimní expozice se i v letošním roce rozzářily českým sklářským uměním. Druhý ročník výstavy Křišťálová zahrada přináší bohatou přehlídku jedinečných skleněných objektů z dílny Jiřího Pačinka a jeho týmu. Vedle zcela nových instalací se návštěvníci setkají také s díly, která patřila k těm nejoblíbenějším v minulém roce. Vybrané večery, tedy od čtvrtka do neděle od 17 do 21 hodin, křišťálové výtvory ožívají světlem a hudebním příběhem v podání orchestru Prague Philharmonia. Zvláštní pozornost při večerní části výstavy si zaslouží audiovizuální projekt, který vytvořili studenti UMPRUM v Praze. Originální videomapping na kapli sv. Kláry odkazuje na svět a život rostlin. Pro návštěvníky, kteří si chtějí výstavu Křišťálová zahrada skutečně užít, jsou připravené komentované prohlídky s průvodci zahrady, a to v termínech 5. prosince, 12. prosince a 19. prosince – v časech 17.00, 17.30, 18.00, 18.30 hodin. Cena je 230 Kč včetně vstupného do zahrady a na výstavu. Zvláštní příležitost se naskytne ve čtvrtek 11. a 18. prosince, kdy výstavou provede sám sklářský mistr Jiří Pačinek. Cena těchto speciálních prohlídek je 350 Kč včetně vstupného do zahrady a na výstavu. Komentované prohlídky je nutné objednat a zakoupit předem. Informace k termínům prohlídek a rezervaci účasti na nich najdou zájemci na webových stránkách botanické zahrady.

Novinky a další informace najdete na www.botanicka.cz