Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci.

 Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard

Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.

Lednová meziměsíční inflace vykázala historicky rekordní hodnotu šesti procent. Je to z velké části dáno ukončení platnosti energetického úsporného tarifu ke konci roku 2022, jenž v posledním čtvrtletí inflaci uměle snižoval. Ač je tedy lednový meziměsíční inflační „nášup“ do jisté míry také navýšený jaksi uměle, daná cifra je i tak určující pro stanovení letošní mimořádné valorizace. K ní tudíž dojde už letos v červnu. Podobně jako loni.

Ba co víc, měla být vyšší než valorizace loňské. Z čehož se stal bolehlav pro vládu, která potřebuje šetřit, aby veřejné finance alespoň částečně do pořádku.

Loni v červnu činila mimořádná valorizace 8,2 procenta, nyní to mělo být – kvůli mimořádně vysoké lednové meziměsíční inflaci – dokonce 11,5 procenta (podrobně výpočtu např. zde ). O tolik se tedy měla navýšit procentní výměra penzí. Základní výměra se mimořádnou valorizací měnit neměla. Zůstávala by tedy na nynějších 4040 korunách. O 11,5 procenta by se pak ovšem navyšovala procentní výměra. 

Takto to tedy nakonec nebude. Důchodci se místo toho dočkají výrazně osekaného mimořádného přidání. O kdy nižší tedy mimořádně valorizovaná částka v červnu bude? 

Ilustrujme to na příkladu průměrného starobního důchodu. Nejprve ukažme, jak by to vypadalo, pokud vy vláda dnes „nezasáhla“ a penze se vyplácely v souladu se stávajícím výpočtem mimořádné valorizace.

Průměrný starobní důchod letos v lednu podle České správy sociálního zabezpečení – tedy už po letošní řádné valorizaci a započítání novoty v podobě výchovného – činil 19 438 korun. Od této částky odečteme hodnotu základních průměrů, zmíněných 4040 korun, takže dostáváme částku 15 398 korun. Navýšení této částky o 11,5 procenta získáváme 17 169 korun. K této sumě přičteme základní výměr, tudíž výsledná výše průměrné penze navýšené mimořádnou valorizací měla od červnové splátky důchodu činit 21 209 korun. Průměrný důchod se tedy měl navyšovat o zhruba 1771 korun.

Jenže, jak víme, takto masivní valorizace by spolkla další nemalé desítky miliard korun z veřejných rozpočtů, podle ministerstva práce a sociálních věcí by se jednalo o 34,4 miliardy korun.

Právě proto tedy vláda dnes „zasáhla“ a červnovou mimořádnou valorizací svou rovněž mimořádnou úpravou citelně snižuje. Každý penzista tak dostane navíc 400 korun na hlavu. Ale procentní výměra se zato zvedne nikoli o 11,9 procenta, ale jenom o 2,3 procenta.

Ilustrujme to opět na příkladu průměrného starobního důchodu z letošního ledna, jenž, jak jsme si řekli, činil 19 438 korun. Procentní výměra, jak rovněž víme, odpovídá částce 15 398 korun. Ta se tedy navýší jen o zmíněná 2,3 procenta. výsledná částka činí 15 752 korun. K té přičteme uvedené plošné navýšení o 400 korun, platné rovněž od června, a stávající základní výměr, tedy 4040 korun. Dostáváme tak 20 192 korun. Na takovou částku se tedy od červnové splátky zvýší průměrná starobní penze. Průměrný důchod se tedy zvýší jen o 754 korun, místo 1771 korun. Důchodce s průměrnou penzi tedy přijde o 1017 korun měsíčně, tedy jen do konce letoška o bezmála 7120 korun.

Stát ovšem tímto ponížením ušetřím jen letos bezmála 20 miliard korun.

V Česku v příštích měsících může zkrachovat až 10 tisíc internetových obchodů. V zoufalství „posledního tažení“ nabídnou absurdně vysoké slevy, vyplatí se počkat

Spotřebitelské výdaje lidí v Česku se aktuálně propadají jedním z nejvýraznějších temp v historii. Prosincový pád o 7,3 procenta je hlubší, než předpokládá všechny expertní odhady. Nečekaně výrazný byl také meziměsíční propad, tedy pokles tržeb mezi loňským listopadem a prosincem. To o stabilizaci situace v oblasti maloobchodních tržeb nesvědčí. „Plná nákupní centra“ a „plné restaurace“ v předvánočním čase zjevně klamaly.   

Mdlá situace českého maloobchodu se týká nejen kamenných provozoven a obchodů, ale i těch internetových. V Česku jich existuje 50 tisíc, což je jeden z nejvyšších údajů v přepočtu na obyvatele na světě. A drtivá většina z nich nyní prochází nejtěžší zkouškou své dosavadní existence, často nepříliš dlouhé. Mnoho e-shopů totiž vzniklo v době pandemie, kdy se v kamenných obchodech dalo nakupovat jen omezeně, pokud vůbec.

Tuzemská scéna internetového obchodování je zejména v důsledku pandemie přehnaná a trh čeká na své zásadní čištění. To by mělo přijít v příštích týdnech a měsících.

Internetové obchody nyní vyhodnocují loňskou sezónu a zamýšlejí se nad tím, zda se jim vzhledem k pokračující drahotě, historicky rekordně klesající kupní síle obyvatelstva a nadále pokračujícímu poklesu maloobchodních tržeb vůbec vyplatí v branži podnikat. Maloobchodní trvá letos celoročně poklesnou, reálně o zhruba dvě procenta. To sice není katastrofa, nicméně přehlcenou e-shopovou scénu v ČR může být opravdu katastrofa. Expertní odhady varují, že „zavřít krám“ může až 10 tisíc tuzemských e-shopů.

Neblahé vyhlídky mají před sebou hlavně méně zavedené internetové obchody zaměřené na zbytné zboží, jako je elektronika, sportovní vybavení či knihy. Ve „posledním tažení“ mohou tyto obchody zákazníků absurdně vysoké slevy, protože v zoufalé snaze o přežití budou ochotni prodávat i se ztrátou, jen aby se dostaly k hotovým penězům.

Zákazníkům se tudíž vyplatí více než jindy čekat a sledovat, které z internetových obchodů stojí před kolapsem a které tedy zřejmě nabídnou opravdu „luxusní“ slevu. 

Rusko navzdory sankcím zvyšuje svoji těžební aktivitu. Celková hloubka jeho ropných vrtů byla loni nejvyšší za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí

Rusko v roce vytěžovalo své ropná ložiska nejvíce za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí. Vyplývá to z dat agentury Bloomberg. Celková hloubka ropných vrtů v Rusku stoupla na více než 28 tisíc kilometrů. Jedná se o nejvyšší údaj minimálně od roku 2009, od kdy jsou daná data k dispozici. Například o deset dříve, v roce 2012, činila celková hloubka ropných vrtů v Rusku jen zhruba 20 tisíc kilometrů.

Rekordní těžební aktivita na ropných polích dokládá, že ruský ropný průmysl ve své faktické aktivitě víceméně pokračuje jako před válkou a před zavedením souvisejících západních sankcí. Těžební produkce zatím není nahlodána ani odchodem některých západních společností.

Rusko už opustily největší světové ropné koncerny jako BP, Shell nebo Exxon Mobil. Ze země v minulém roce invaze na Ukrajinu odešli také jako klíčoví západní poskytovatelé těžebních služeb a technologií, jako jsou společnosti Halliburton nebo Baker Hughes.

Jiní ovšem zůstávají.

V Rusku tak své ropné know-how nadále uplatňují, byť s určitým omezením, firmy jako Schlumberger nebo Weatherford International. Právě jejich pokračující přítomnost v zemi představuje jeden z klíčových důvodů, proč ruský ropný průmysl „jede dál“. Rusko je zatím také schopné nahrazovat západní dovozem ze zemí, které označuje technologie jako „přátelské“, nebo od alternativních dodavatelů, jako jsou ti čínští.

Ruská produkce ropy klesla v období po únorové invazi na své dno v dubnu 2022, kdy činila 10,05 milionu barelů denně. Pak se však do konce loňska postupně navýšila na 10,9 milionu barelů, přičemž poblíž této úrovně zůstala i letos v lednu. To potvrzuje, že Rusku se daří svoji produkci obnovovat a zatím tak celkem zdárně čelit západním sankcím. Jejich účinek by se ovšem mohl dostavit v delším časovém období, jestliže Rusko definitivně „dožene“ stále nedostatečný přístup k západním technologiím a ztráta západních trhů.    

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank
lukas@lukaskovanda.cz