230 let historie se v Národní galerii Praha potkává s Generací za Jiřím Kolářem

Praha, 26. března 2026–Ve Veletržním paláci se otevírá výstava NGP 230 let,která představí historii instituce a její osobnosti, nabídne sedmdesát dělihistorickéfotografie. Ve spolupráci NGP a UMPRUM se také zahajujebienálevěnované nejmladší generaci tvůrců. Program doplní menší výstavní projektpřipomínající mezinárodní úspěch Jiřího Koláře na bienále v São Paulu v roce1969. Společným jmenovatelem expozicí jeproměna umění i samotné institucev čase.230 let Národní galerie Praha: instituce v pohybuV únoru 2026 uplynulo 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění(SVPU)–soukromého spolku, který si v roce 1796 vytkl zacíl „znovuvyzdviženíumění a vkusu“,a to založením veřejně přístupné galerie a umělecké školy.Dílazískaná právě tímto spolkem dodnes tvoří základ sbírek Národní galerie Praha.„Jarní Opening ukazuje Národní galerii Praha jako instituci, která se opírá o svou 230 letou historiia zároveň stále aktivněji vstupuje do mezinárodního dialoguoumění.

 

Připomínáme klíčové momenty dějin galerie, představujeme nejmladšígeneraci tvůrců a vracíme se k okamžikům, kdy české umění výrazně rezonovalo vesvětě,“říká Olga Kotková, ředitelka Sbírky starého umění a dočasně pověřenágenerální ředitelka NGP.Výstava instalovaná ve 4. patře Veletržního paláce v rámci expozice1796–1918:Umění dlouhého století, která svým názvem na dobu založení SVPU odkazuje, nabízív deseti kapitolách průřez dějinami instituce od roku 1796 do současnosti. “Obsahujepřibližně 70 exponátů ze všech pěti sbírek NGPod obrazů Norberta Grunda, JosefaMánesa, Jakuba Schikanedera, přes díla Františka Kupky, Pabla Picassa, Toyen,Mikuláše Medka až po Michaela Rittsteina a Krištofa Kinteru,” říká kurátorka výstavya ředitelka Sbírky moderního umění NGP, Veronika Hulíková. Doplňují je archivnífotografie i portréty osobností, které galerii utvářely–od mecenášů a donátorů posprávce sbírek.VýstavaNGP 230 letpřipomíná, že dějiny této instituce jsou historií neustáléhopohybu. Během své existence opakovaně měnila sídlo–od Šternberského palácepřes Rudolfinum, Městskou knihovnu či zámek Zbraslav až po Veletržní palác. Plányna vlastní reprezentativní budovu se během více než dvou století nikdy nepodařilouskutečnit.„Zásadní pro existenci Národní galerie jsou však umělecká dílaaspolečnost, která se s nimi setkává. Od konce 19. století byla galerie výsledkemspojení soukromé iniciativy a státní podpory. Bez mecenášů, sběratelů a darů bynevznikla a nepřežila,”zdůrazňujeOlga Kotková.Projekt připomíná také zásadní roli další zpředchůdkyň, Moderní galerie, založenéroku 1902, i moment roku 1949, kdy byla Národní galerie ustavena zákonem.Nechybějí ani příběhy významných darů–odJosefa Hosera, Leopolda Katze, JosefaThomayera, Vincence Kramáře až po nečekanédědictví 21. století. Díky nim se dosbírek dostala díla, která by galerie vzhledem ktržním cenám dnes jen obtížnězískávala.Přehlídka je koncipovánajako stručná, přehledná „výstava ve výstavě“, přístupnáizahraničním návštěvníkům, kteří se s historií české instituce setkávají poprvé. Tutoprezentaci doplňuje komorní výstava fotografiíOtevřeno 230 let, která je od začátkuúnora umístěna na lightboxech instalovaných vprostoru Korzo Veletržního paláce

Bienále UMPRUM: Generace ZMezanin Veletržního paláce se proměnil v prostor věnovaný nejmladší generacitvůrců. Bienále UMPRUM, které se do Národní galerie Praha vrací po více než desetiletech, představuje práce pětadvaceti autorů a autorek napříč ateliéry–odarchitektury, designu a grafiky po volné umění, animaci či teorii.„Bienální výstavy mají na UMPRUM dlouholetou tradici. Každou z posledních šestipřehlídek vyznačovala jedinečná kurátorská koncepce reflektující aktuálníspolečenská témata.Cílem těchto výstav je nejen prezentace umělecké činnostistudentek a studentů, ale také představení jejich myšlení a vidění světa,“přibližujerektor UMPRUM prof. Jindřich Vybíral.Výstava se zaměřuje na tzv. generaci Z–mladé lidi narozené přibližně mezi lety 1994a 2004, kteří dnes vstupují do profesního i občanského života. Kurátorovaný výběrstudentských a absolventských projektů sleduje zkušenost generace vyrůstající vesvětě permanentních protikladů.„Výstava představuje široké spektrum způsobůtvůrčího vyjádření–od módy po animovaný film, od urbanistické studie po videoart.

Našli jsme vnich řadu společných aspektů–potřebu péče jako stabilizační strategie,hledání bezpečných prostorů pro lidské i ne-lidské aktéry, rozmývání hranic mezifyzickým a digitálním,“nastínila koncepci kurátorka Tereza Vernerová Volná.Generace Zbývá popisována jako generace žijící ve světě, ve kterém je běžné soužitídříve zdánlivě neslučitelnýchpoloh a pocitů: naděje i úzkosti, autenticity i stylizace,intimity i její veřejné prezentace. V online prostředí se potkávají čerstvé zprávyoglobálních krizích s každodenní intimní komunikací kruhu blízkých, pracovnímie-maily a víkendovým nakupováním. Protikladné oblasti tak už dnes nelze oddělit, jenutné vnich žít paralelně. To vše má vliv na vnímání vlastní identity mladých umělkyňaumělců, kteří na tento ambivalentní svět reagují svou tvorbou.Vystavená díla přinášejí různá témata, opakovaně sevrací napětí mezi touhou poviditelnosti a potřebou chránit intimitu, mezi veřejným gestem a obranou soukromí,mezi globálním vědomím krize a konkrétní zkušeností každodennosti.„Generačníspor ve společnosti je jedním z důležitých hybatelů vývoje. Rozdíly mezi generacemijsou dnes obrovské. Výstavu jsme chtěli udělat i proto, aby lidé, kteří nepatří kegeneraci Z, pochopili, co mladí lidé řeší. To, co starší generace někdy považuje zasměšné, je často adaptabilní reakce mladých lidí na svět, za který můžeme my–ogeneraci starší. A je důležité se o tom s nimi bavit,“říká kurátor výstavy a ředitelSbírky umění po roce 1945 vNGP Michal Novotný.Přehlídka představí hlavně diplomové a bakalářské projekty posledních dvou let,často oceněné už i mimo školní prostředí. Součástí bude katalog se třemi esejivěnovanými generační zkušenosti a proměně vztahu k virtualitě. Architekturu výstavyi grafický vizuál připravili absolventi UMPRUM.Jiří Kolář: X Bienal de São PauloMenší výstavní projekt připomene účast Jiřího Koláře na X. bienále v São Pauluvroce 1969, kde získal jednu z hlavních cen. Výstava pomocí archivních fotografiíadobových dokumentů částečně rekonstruuje oceněnou prezentaci a zasazuje ji doširšího politického kontextu doby–období po invazi vojsk Varšavské smlouvy doČeskoslovenska i vojenské diktatury v Brazílii. Projekt otevírá otázky postaveníumělce v politicky vypjatých podmínkách a připomíná významný momentmezinárodního uznání českého umění.Národní galerie Praha v březnu otevřela další tři menší výstavy, tak zvané grafickékabinety. Ve Schwarzenberském paláci je toLilie: květina a symbol, která se věnuje historii zobrazování a významu této květiny. V prostoru expozice1796–1918: Uměnídlouhého stoletíve 4. patře Veletržního paláce je k vidění výstava Antonín Mánes–mezi komponovanou krajinou a skicou.Ta představí tvorbu této významné osobnostičeské krajinářské školy 19. století a průkopníka plenérové malby.Třetígrafickýkabinet pod názvem“Erotika přešla v děs.” Pokušení sv. Antonína jako témamoderního uměnípředstaví příběh tohoto raně křesťanského poustevníka v uměnísymbolismu, dekadence a expresionismu.

Dále ukáže díla Josefa Váchala, FrantiškaKoblihy, Jana Konůpka a dalších v konfrontaci s grafikami starých mistrů.

Přehled otevíraných výstav NGP 230 let 27. 3. 2026–3. 1. 2027

Veletržní palác, 4. patro (v rámci expozice1796–1918: Umění dlouhého století)Kurátorka: Veronika Hulíková

Bienále UMPRUM: Generace Z27. 3.–28. 6. 2026, ve spolupráci s UMPRUMVeletržní palác, mezaninKurátoři: Michal Novotný, Tereza Vernerová VolnáJiří Kolář: X Bienal de São Paulo27. 3.–30.8. 2026

Veletržní palác, 2. patro (ve sbírkové expozici1939–2021: Konec černobílé doby)

Kurátor: Rado Ištok Grafické kabinety:Lilie: květina a symbol17.3.–28. 6. 2026Schwarzenberský palácKurátorka: Alena Volrábová Antonín Mánes–mezi komponovanou krajinou a skicou10. 3.–21. 6. 2026

V expozici1796–1918: Uměnídlouhého století, 4. p. Veletržního paláceKurátorka: Markéta Vondrová Erotika přešla v děs.”

Pokušení sv. Antonína jako téma moderního umění10. 3.–21. 6. 2026V expozici 1796–1918: Umění dlouhého století, 4. p. Veletržního paláce

Kurátorka: Petra Kolářová Kontakt Jana Holcová

Tisková mluvčí jana.holcova@ngprague.cz

Otevírací dobaúterý–neděle 10–18 hInfoinfo@ngprague.czSledujte násNárodní galerie PrahaNárodní galerie Praha dětem ngprague  ngprague

Generální partnerKomerční banka

Generální mediální partner Česká televize