Vítejte na Cestě do pravěku Jílovska

Muzeum v Jílovém se intenzivně věnuje tématu těžby a zpracování zlata a také historii regionu. Výraznější zaměření na pravěké období zde však dosud chybělo. Proto se pracovníci našeho muzea rozhodli jednu část historické expozice přetvořit na pestrou Cestu do pravěku Jílovska.

Pozor, dinosaury tady však nenajdete! Expozice je totiž ryze archeologická.

Vydáte-li se po stopách našich předků, objevíte dobu prvních zemědělců v mladší době kamenné, bohatství lidu v době bronzové a neuvěřitelné inovace Keltů v době železné. Na základě pravěkých technologií si osvojíte různé činnosti pravěkého člověka, ukázka originálních archeologických nálezů Vás zase přesvědčí, jak byl náš region pro naše předky významný.

Napravo ode dveří vidíte životopis Olgy Barvířové, která se velmi výrazně zasloužila o archeologické poznání Jílovska.

První pravěké období, kterému se naše expozice věnuje, je mladší a pozdní doba kamenná (neolit 5500 – 4400 př. n. l. /eneolit 4400 – 2300 př. n. l.), která se na Jílovsku projevuje zejména velkým množstvím broušených kamenných nástrojů zhotovených patrně z místní suroviny – břidlice. Vlevo od vitríny si můžete vyzkoušet, jak první zemědělci drtili obilí na mouku. Zařízení se podle toho nazývá zrnotěrka. Toto období je mezníkem v lidských dějinách pravěku. Nastávají velké změny, zejména s příchodem nového způsobu obživy – zemědělství.

Následující etapa pravěkého vývoje je doba bronzová (2300 – 750 př. n. l.), která je specifická rozvojem metalurgie kovů a objevem nové slitiny mědi a cínu – bronzu. Na zemi vidíte metalurgickou výheň s tyglíky (keramickými nádobkami na tavbu mědi) a měch z kozí kůže, jehož pomocí si můžete vyzkoušet výheň rozdmýchat. Znakem je rozvoj hospodářství a obchodu, dokonce i dálkového, což se týkalo jak kovových polotovarů, tak například jantaru. Vznikaly zcela nové typy bronzových nástrojů, zbraní a šperků. K výrobě oděvů se začala používat ovčí vlna – převážně z tmavých ovcí. Vyzkoušet si můžete novou techniku tkaní na destičkách – tzv. karetkách. Z blízkého okolí Jílového známe ojedinělé náhodné nálezy – srpy, náramky, sekerky.

Doba železná (750 př. n. l. – 25 př. n. l.) se dělí, stejně jako předchozí období, na etapy starší a mladší. Na Jílovsku se výrazněji projevuje období mladší etapy, tzv. doby laténské, známé lépe jako období Keltů. Udržovaly se obchodní kontakty se Středomořím, s čímž souviselo používání a ražba mincí (statérů, později nazývaných „duhovky“). Nastal rozsah řemeslné výroby a využívání hrnčířského kruhu, radlice nebo například rotačního mlýnu, který velmi urychlil výrobu kvalitnější mouky. Keltové také jako první začínají nosit kalhoty, které od nich přebírají i Římané. V tomto období se také objevují nálezy prvních klíčů. Sami si můžete vyzkoušet otevřít dveře jedním z nich. Nejvýraznějším znakem obrovského hospodářského a kulturního rozvoje je vznik velkých opevněných výšinných sídlišť se správní, strategickou, řemeslnou a náboženskou funkcí, tzv. oppid, z nichž je nejvýznamnější Závist u Zbraslavi. O místních obchodních trasách Keltů může svědčit mimořádný nález železného kopí z Holého vrchu u Netvořic z poloviny 2. stol. př. n. l.

Pravěkou etapu, stejně jako naši cestu, uzavírá doba římská (25 př. n. l. – 400 n. l.). Název značí vztah k Římské říši, která se v tomto období rozšířila až k jihu našich hranic. Kelty vystřídaly kmeny Germánů, společenská struktura se rozpadla, rychlý kulturní vývoj byl zastaven, hospodářství se vrací k intenzivnímu zemědělství.

Z konce 2. stol. n. l. datujeme žárový hrob, pravděpodobně velmože, známého jako bojovníka z Libře, který patří k nejbohatším hrobům z tohoto období v Čechách.