V programu Pestrá krajina je pět vítězů

Ocenění v programu Pestrá krajina za rok 2023 získalo pět českých farem za pozitivní vliv na životní prostředí a šetrné hospodaření. Zlatou medaili dostala farma Bělecký mlýn, farma Milošovice rodiny Cihlářových, farma Libora Konvalinky a ekofarma Zelený kopec. Stříbrnou medaili má farma Koňákov. Akci pořádá šestým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Zemědělci si ocenění převzali na konferenci v prostorách České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Různě zaměřené farmy posuzují odborníci s patřičnou erudicí a hodnotí přínosy

hospodářsky-krajinných konceptů pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo například pro

uchovávání vody v krajině. Představení účastníků má pak sloužit jako inspirace a impuls pro

ostatní. Oceněné farmy představují výjimečné postupy a přináší prospěch nejenom svým

zákazníkům, ale osobním a pečujícím vztahem ke krajině prospívají i celé společnosti.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek k významu Pestré krajiny poznamenal: „Jedním z hlavních

cílů tohoto programu je upozornit na různorodost přístupů ke krajině, půdě a k zemědělské

produkci. Existují totiž nezanedbatelné rozdíly mezi zemědělskými korporáty a selskými

rodinami, které v rámci vícero generací pečují o svůj grunt. Pestrost aktivit je ovšem patrná i

mezi jednotlivými malými a středně velkými farmami – a právě na fascinující škálu originality

a tvůrčího elánu v zemědělské oblasti chceme každoročně poukazovat.“

Daniel Pitek, předseda hodnotitelské komise, upozornil na zvyšující se naměřené teploty,

které minulý rok hlásily klimatologické stanice, a s tím související ekologické změny

dopadající na krajinu, a tedy i na zemědělskou činnost. Každodenní život sedláků – ale i jejich

zákazníků – ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická situace. O to důležitější je

upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky prosperovat, a zároveň nezapomínat na

péči o krajinu. Pitek k tomu poznamenal: „Za Pestrou krajinu mne v roce 2023 potěšilo

několik věcí. Všechny hodnocené farmy byly opět na vysoké úrovni a držely bez problémů

vysokou laťku z minulých ročníků. Ať už to byla kterákoliv z nich – Farma Libora Konvalinky,

Bělecký mlýn, Ekofarma Zelený kopec, farma Koňákov nebo Farma Milošovice rodiny Cihlářových.“

Držitelé zlatých medailí:

Rodina Benýškových, která vlastní farmu Bělecký mlýn, chová na 95 hektarech zemědělské půdy krávy a ovce. K tomu hospodaří se včelami, kvůli nimž přizpůsobuje pestrý porost. Farma také vytvořila pět retenčních nádrží a do krajiny doplnila asi 20 tůní. Všechny tyto plochy zvyšují vlhkost půdy a jsou prostorem pro vodomilné živočichy. Zabydlel se zde například ledňáček, volavka, čáp černý, bobr, vydra, ale i rosnička, skokan zelený, ropucha a další, dnes již dílem vzácní tvorové. Působením ekonomicky nezávislé a konkurenceschopné farmy se krajina mění v krajinu pestrou a vstřícnou k životu. Výsadbu dřevin přizpůsobuje krajině tak, aby se zvládly adaptovat na klimatickou změnu.

Farma Milošovice

Rodiny Cihlářových má 76 hektarů zemědělské půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité a tím ohrožené vodní erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a louky. V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu. Na dvoře ještě potkáte pávy, slepice, husy a jsou tu i voliéry s okrasnými bažanty a papoušky a kotce s králíky. Cihlářovi se věnují také zpracování mléka a prodeji produktů přímo na farmě. Volný pohyb dojeného skotu po pastvinách má velmi pozitivní vliv na jeho celkový zdravotní stav a kondici, což se odráží i ve výborných výsledcích na chovatelských přehlídkách. Hodnotitelská komise ocenila zejména přirozené hospodaření celé rodiny s citem pro krajinu, kvalitu půdy a neskutečně ohleduplný přístup ke zvířatům.

 

Statek Libora Konvalinky v CHKO Žďárské vrchy je na 91 hektarech zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů vlastních. Od roku 2009 hospodaří v ekologickém režimu a nyní začíná s regenerativním zemědělstvím. Chová krávy, kozy, slepice, kachny. Rodina se věnuje chovu masného skotu o počtu zhruba 100 kusů, většina jedinců je plemene parthenaise. Konvalinka zachoval lemové dřeviny a vybudoval několik tůní. V daných přírodních podmínkách, na svažitých pozemcích, je ideálním způsobem využití zdejší zemědělské půdy pastva, proto většinu orné půdy zatravnili a díky tomu neznají erozi. Hospodaření v CHKO, včetně nejpřísněji chráněné I. zóny, není jednoduché. Na obhospodařovaných pozemcích nepoužívají Konvalinkovi chemické prostředky, hnojí pouze statkovými hnojivy.

Ekofarma Zelený kopec

Se nachází nedaleko Pelhřimova na 44 hektarech půdy. Rodina Křížových začínala s nezoraným polem, které postupem času zatravnili. Jejich cílem bylo zavedení regenerativního zemědělství. Od počátku zahájení činnosti v roce 2009 je farma registrována jako ekologická. V současné době chovají 110 kusů masných ovcí. Křížovi začali po zatravnění pozemků vysazovat keře a stromy poskytující útočiště ptactvu a hmyzu a zároveň udržující vláhu. Při senoseči sekají na vysoko pro udržení vláhy a pro lepší pastevní podmínky. Zároveň nechávají část luk neposečenou, čímž zachovávají prostor pro hmyz a drobné obratlovce. Hospodaření v souladu s místní krajinou a neotřelé přírodě blízké konání oslovilo hodnotitelskou komisi.

Stříbrná medaile:

Na Farmě Koňákov u Nového Jičína hospodaří po mnoho generací rodina Kotajnych. Dlouhodobé zkušenosti nabízí i studentům blízké střední školy, jejíž žáci mohou na farmě pracovat. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho 125 chovných krav. Rodina dnes obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství výměru přibližně 400 hektarů.

Kotajní hospodaří na malých půdních blocích, vysazují aleje stromů na travinách a okrajích pozemků. Ochraňují zemědělskou půdu před zbytečnou zástavbou a v maximální míře využívají pro vlastní spotřebu obnovitelné zdroje energie, a to jak sluneční, tak větrnou, ale i biomasu a vyrobená energie je distribuována do všech objektů farmy.

Závěr

Oceněné farmy dokazují, že i v Česku existují inovativní a fascinující příklady dobré praxe,

které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny. Program Pestrá krajina vyhlásila ASZČR v roce 2018. ASZ ČR má 7500 členů sdružených v současné době v 41 regionálních a devíti členských organizacích. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na tvorbě zemědělského HDP.

úvodní snímek:Farma Milošovice

Jaromír Hampl Foto: archiv ASZ