Češi si cení hospod jako místa pro setkávání.

Vnímání hospod se mezi Čechy výrazně proměňuje, za posledních patnáct let značně posílil obraz hospody jako místa pro setkávání, diskuzi, budování sociálních vazeb a také místa, které je často kulturním středobodem. Naopak postupně mizí některé negativní aspekty spojované s hospodami jako je zbytečná hlučnost, špatná hygiena nebo zakouřenost. Ukazují to výsledky dlouhodobého výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které během mediálního briefingu představil PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Hospody jako místa pro socializaci

Představa Čechů o tom, co pro společnost znamená česká hospoda, se v průběhu let mění. Výzkumný projekt Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR „Pivo a hospody v české společnosti“, probíhá od roku 2004. Data se sbírají obvykle v září. Každý rok je dotázáno 800-1000 osob ve věku minimálně 18 let. Sběr se uskutečňuje osobním rozhovorem tazatele s respondentem. Zpráva přináší základní výsledky o obrazu české hospody u české veřejnosti, funkcích, které podle ní plní, a hodnocení změn, které prodělává, včetně očekávaného směřování dalšího vývoje.

V etapách výzkumu předcházejícím roku 2019 u Čechů posilovalo hlavně vnímání hospody jako místa, kde se mohou setkávat s novými přáteli a ochabovala role místního fóra, kde je možné domlouvat různé sousedské výpomoci a melouchy. Po období pandemie covid-19 vnímání všech sociálních aspektů hospod dramaticky narostlo. Výrazně více než kdy dříve Češi považují hospody za místa, kde se lze odreagovat od každodenních starostí, popovídat si s přáteli, najít přátele nové, dohodnout sousedskou výpomoc nebo malý obchod a zároveň jsou hospody silněji vnímány i jako místa, které jsou důležitými organizátory kulturních akcí jako jsou zábavy, plesy nebo přednášky. Lze tak říci, že si v souvislosti s pandemickými opatřeními Češi více váží možnosti setkávat se bez omezení s přáteli a utužovat sociální vazby. V loňském roce 89 % respondentů potvrdilo, že se chodí do hospod odreagovat od starostí a setkávat s přáteli.

„Zatímco prvních patnáct let zhruba od počátku století se pohled na roli hospod v české společnosti tolik neměnil, především během období pandemie a protipandemických opatření se posunul mnohem viditelněji. Češi cítí, že jsou hospody důležitým místem pro setkávání i pro pořádání kulturních akcí a bohatý společenský život. Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových, Češi si je malují v o něco úhlednějších barvách a posilují motivy národní tradice nebo kulturní jedinečnosti,“ komentuje zjištění sociolog a autor výzkumu Jiří Vinopal. „Co však zůstává neměnné je historická spjatost českého piva a české hospody, která nejenže přetrvává, ale dokonce se v posledních letech upevňuje,“ dodává Vinopal.

Hospody se vyvíjejí stejně jako jejich návštěvníci

V úzké souvislosti s tím se vyvíjí i obecné pojetí hospod a jejich hodnocení. Dlouhodobě vnímáme, že se hospody vyvíjejí, otevírají novým zákazníkům a přizpůsobují poptávce se stále příjemnějším prostředím, zajímavější gastronomií nebo rozšiřováním nabídky nápojů. To výsledky výzkumu v zásadě potvrzují. Ukazují totiž, že postupně ubývají negativní konotace obecně spojované s hospodami a návštěvníci je vnímají celkově přívětivěji.

Pojem hospoda už v Češích téměř vůbec nevyvolává asociace spojované se zbytečným utrácením peněz nebo neřestí, jak tomu bývalo dříve. Logicky vlivem zákazu kouření prakticky vymizela i konotace zakouřeného prostředí a ubývá vnímání hlučnosti nebo špíny a špatné hygieny. Hospody zároveň už prakticky vůbec nejsou považovány za něco vlastního nižším sociálním vrstvám. Naopak si Češi s hospodami stále častěji spojují možnost dobrého občerstvení a zajímavostí je, že si čím dál méně Čechů s hospodou okamžitě spojí výlučně mužskou záležitost. Ostatně právě u žen lze sledovat zajímavé změny trendů. Data ukazují, že u nich v posledních letech stoupá popularita konzumace čepovaného piva v hospodách a dalších restauračních zařízeních. V roce 2023 navštěvovali muži hospody v průměru 13krát za měsíc a ženy 9krát za měsíc.

Před rokem 1989 je hodnocení hospod téměř výhradně kladné anebo přinejhorším neutrální, období dalších 15 let je vnímáno sice také převážně pozitivně, nikoli však tolik. V tomto období vidí zlepšení v jednotlivých aspektech vždy menší podíl lidí než v předchozím, a naopak větší podíl vnímá změnu jako zhoršení. To nejnázorněji platí o souhrnné otázce na celkovou změnu českých hospod, kterou jako pozitivní oproti situaci před rokem 1989 vnímalo v roce 2004 57 % obyvatel, a jen 7 % ji hodnotilo jako zhoršení; v roce 2019 pak uplynulých 15 let pozitivně hodnotí jen 36 %, a 21 % hodnotí změny jako zhoršení.

Budoucnost české hospody

Skutečnost, že pouze část veřejnosti vnímá vývoj českých hospod v některých ohledech negativně, je v souladu se zjištěním, že také jen menšina se obává jejich zániku. Přibližně polovina obyvatel je přesvědčena, že i když se české hospoda proměňuje, v nějaké podobě zůstane i nadále zachována, a přibližně 15 procent ji dokonce považuje za stále stejnou. Zajímavé přitom je, že události pandemických omezení ani navazující ekonomická krize tyto postoje nijak významně neovlivnily. Výsledky také ukazují, že Češi vnímají pozitivní vývoj hospodské kultury. Podniky se snaží zkvalitňovat své služby, přinášejí zajímavější možnosti jídla, konzumentům nabízejí čisté a příjemné prostředí, a tím jsou schopné lákat i nové zákazníky, kteří si třeba dříve s hospodami spojovali spíše nepříjemné pocity.

Hospody v místě bydliště

Hospodu ve svém okolí mají tři čtvrtiny obyvatel (74 %), přičemž pandemie Covidu 19 s tímto podílem nijak závratně nepohnula. A to ani při skutečnosti, že během ní byla nějaké hospoda v okolí uzavřena pro 37 % lidí, zatímco v pěti letech před pandemií pouze pro 29 %. Znamená to, že i když byla při pandemii ukončena činnost podniků v okolí mnoha lidí, nebyla to obvykle jediná, a v jejich okolí nadále nějaká zůstává.

Česká pivní kultura

Výsledky výzkumu poukazují na to, že i Češi vnímají fenomén českých hospod a pivní kultury pozitivně. V souvislosti s tím Český svaz pivovarů a sladoven usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. V případě úspěšného zápisu bude možné usilovat i o nominaci na mezinárodní seznam nehmotného dědictví UNESCO. Takové uznání by potvrdilo roli české pivní kultury jako hodnotné národní instituce s bohatou tradicí a velkým významem pro národní identitu a zároveň pomohlo v dalším rozvoji a zušlechťování pivního průmyslu i s tím spojeného odvětví služeb. „Český svaz pivovarů a sladoven dlouhodobě poukazuje na důležitost a hodnotu hospod v české společnosti. Češi vnímají posun úrovně a kvality hospod, chodí do nich rádi a rozhodně je nepovažují za nějaký přežitek doby. Hospody jsou jedním ze středobodů sociálního života v komunitě a často i jediným místem v dané lokalitě vhodným pro setkávání či kulturní a další společenské akce. I proto v rámci svazu dlouhodobě poukazujeme na fenomén české pivní kultury jako součást české identity. Z pozice pivovarů se snažíme hospodské prostředí dále podporovat a zušlechťovat,” dodává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Jaromír Hampl Foto: ČSPS, J. Hampl