Nezlomná vůle a Spartanský duch: to je příběh Jakuba Jančíka

Praha 18.6. 2025: Závody Spartan jsou nejpopulárnější svého druhu v Česku – náročné překážkové běhy, kde jde o sílu, vytrvalost a nezlomného ducha. Mezi tisíci odhodlanými závodníky je jeden nepřehlédnutelný, který posouvá hranice možného. Jakub Jančík, muž, který běhá Spartan závody s berlemi, se stal inspirací pro sportovce s handicapem i bez něj.

Jakub se narodil s paraparesou dolních končetin, což mu ztěžuje chůzi – špičky nohou se stáčejí k sobě a kvůli zkracování svalů se musí spoléhat na francouzské hole. Jeho tělesný stav se stále zhoršuje. „Před deseti lety jsem chodil ještě bez berlí, ale onemocnění je progresivní. Sport mi pomáhá zpomalit tuto změnu,“ říká Jakub, který se nyní připravuje na závody v Liberci, které se budou konat na konci prázdnin a další druhý víkend v říjnu v Lipně nad Vltavou.

„Abych měl chůzi lehčí a neriskoval pády, zakopnutí používám při pohybu berle nebo francouzské hole. V praxi to znamená, že třeba ještě před cca deseti lety jsem chodil bez berlí. Tím, že u mne dochází ke zkracování svalů a spasticitě, pomáhá mi sport zpomalit tuto progresi. Takže v rámci regenerace mám takovou kombinaci regeneračních – kompenzačních a rehabilitačních cvičení. Než jsem začal běhat OCR na rehabilitace jsem docela kašlal,“ doplňuje

Dříve rehabilitace zanedbával, ale Spartan mu dal nový impulz a dnes se věnuje kombinaci kompenzačních a regeneračních cvičení.

Cíl? Překonat sám sebe!

Jeho víkendový závod Spartan v Žatci byl úspěšný. „Můj primární cíl je závod dokončit, nezranit se a užít si ho. Sekundární je splnit časový limit. V Žatci jsem chtěl běžet pod 4:30 hodin – cílem jsem proběhl v čase 4:15, takže spokojenost.“ Posledním cílem je vyzkoušet si sám na sobě kam se od posledního závodu posunul, jestli trénink směřuje kam má, nebo bude potřeba něco změnit. Soupeří tak hlavně sám se sebou.

Celý závod absolvuje, i když některé překážky musí řešit jinak – například s pomocí doprovodu, který mu přenáší těžká břemena. Jde s ním jeden až dva lidé. „Tím, že musím v ruce držet berle, abych se pohyboval, tak moc nezvládnu některé překážky i proto mám s sebou pomocníky. Oni nesou břemeno a já jdu s nimi. Takže trasu vždycky absolvuji celou – na překážkách, když je potřeba využívám pomoci,“ uvádí.

Rád by si časem zaběhl nějaký závod Spartan sám, doufá, že se mu podaří domluvit nějakou menší výjimku z pravidel.

„Já neběžím na to abych byl na bedně, ale primárně abych si to užil, případně ukázal lidem, nebo těm co by to chtěli zkusit, že se to dá zvládnout i s berlemi,“ uvádí.

Na trati ale soupeří hlavně sám se sebou. „Nejde o to být první. Chci si dokázat, že to jde, a ukázat ostatním, že ani hendikep není překážkou.“ Jakub oceňuje pochopení organizátorů a dobrovolníků, kteří mu pomáhají překonávat bariéry. „Pokud bych musel dodržovat pravidla doslova, možná bych v Žatci byl ještě teď.“

Ke sportu měl Jakub vždy blízko – jeho matka lezla po skalách, otec hrával hokej. Když se zjistilo, že má hendikep, lékaři mu sport zakázali. „To netrvalo dlouho. Celou pubertu jsem projezdil na kole, hrával stolní tenis i sledge hokej za Spartu.“

OCR (Obstacle Course Racing (OCR) je extrémní překážkový závod zaměřený na všestranné fyzické dovednosti, pozn.aut.) závody mu připomínají dětské tábory. „Běhali jsme přes potoky, šplhali po laně, přeskakovali klády – nepřipomíná vám to Spartan Race?“ inspirací mu byli Maroš Kudlík, Honza Jirkal a trenérka Veronika Dvořáková, která vede první OCR lekce pro hendikepované.

Cíle? Trifecta a mistrovství Evropy!

Každý dokončený Spartan je pro něj úspěch. Letos se stal Českým para vicemistrem v OCR. Jeho cílem je zkompletovat Trifectu (Sprint, Super, Beast v jediné sezoně) a jednou běžet Sprint bez pomocníků. Chce se podívat i na mistrovství Evropy či světa, kde existuje speciální kategorie pro para sportovce s upravenými pravidly.

Když neběhá, věnuje se rodině – jeho šestiletý syn už běhá své první OCR závody. „V Bedřichově zvládl svého prvního Spartana, budu doufat, že u toho nějakou dobu vydrží.“

Jakub pracuje v oblasti IT jako SW tester, testuje dodávaný program před tím, než se pustí do produkce „na lidi“, aby fungoval tak, jak fungovat má. Pochází z Ostravy, ale kvůli lepším pracovním možnostem se přestěhoval do Prahy. „Nejradši bych bydlel někde na samotě u lesa,“ směje se. Když má volno, relaxuje na zahradě, čte odborné články a studuje sportovní tréninkové plány, které upravuje pro hendikepované. „Ono je fajn „vyplivnout“ se na závodě, zničit se při tréninku, ale člověk se musí zničit jen tak, aby pak zvládl fungovat i v „klasickém“ životě,“ uvádí.

Spartan ho naučil, že OCR závody jsou nejen o fyzické síle, ale také o komunitě, která pomáhá těm, kdo to potřebují. „Nejde jen o hendikep, ale o princip – když někdo potřebuje pomoc, vždy se najde někdo, kdo rád pomůže. To je na závodech Spartan to nejkrásnější.“