Amadeus v Divadle Na Fidlovačce

První premiérou nové sezony je hra dramatika Petera Shaffera z roku 1979 na motivy životního osudu génia Mozarta a jeho soka Salieriho. Nesmrtelný příběh proslavila především filmová verze Miloše Formana z roku 1984, která získala 8 Oscarů včetně jednoho za scénář pro Shaffera.

Wolfgang Amadeus Mozart a Antonio Salieri – dva skladatelé usilující o přízeň císařského dvora i vídeňského publika, ale také o lásku a pochopení. Ve strhujícím příběhu o setkání geniality a průměrnosti nechybí vášeň, intriky ani humor. Střet talentu, ambicí a touhy po slávě v souboji na život a na smrt. Fáma, že Antonio Salieri zabil Wolfganga Amadea A. Mozarta pochází ze začátku 19.století. „Přestože ve skutečnosti se oba skladatelé osobně i profesně respektovali, Shafferovo drama a později především oscarový film Miloše Formana učinily z Mozarta a Salieriho symboly nevraživého střetu geniality a průměrnosti,“ vysvětluje dramaturgyně Smrčková. „Oba hrdinové mají neobyčejný talent, ale také neobyčejné ambice, usilují o přízeň císařského dvora i vídeňského publika, ale také o lásku a pochopení. V jejich fascinujícím boji na život a na smrt nechybí vášeň, intriky ani humor. Shafferův text rozhodně není jen historickým ohlédnutím do minulosti. Amadeus je výborně vystavěný, nabízí skvělé herecké příležitosti a řadu aktuálních otázek,” dodává Smrčková.

Mozart například účinkoval pětkrát na adventních koncertech Společnosti hudebních umělců, které organizoval Salieri a při tom nebyl členem spolku. Dalším faktem popírajícím jejich nepřátelský vztah je, že jedním ze Salieriho žáků byl i Mozartův syn. Roku 1997 se v Miláně uskutečnil proces, kde byl po 200 letech souzen Salieri za Mozartovu vraždu. Po prozkoumání všech dobových svědectví bylo jediným důkazem Salieriho přiznání vyřčené pod vlivem duševní nepříčetnosti. Při první příležitosti a nabytí smyslů vše vyvrátil. Výsledkem procesu tak bylo Salieriho očištění. „Je to fantazie na téma Mozart a Salieri. Amadeus nebyl nikdy zamýšlen jako dokumentární životopis skladatele,“ řekl P. Shaffer

Herecké obsazení

Antonio Salieri Jan Holík Amadeus Denis Šafařík Konstance Aneta Krejčíková Josef II Lukáš Pečenka Tereza Salieri Martina Šťastná Kateřina Cavalieri Vendula Příhodová Větříček1, Baron G. van Swieten prefekt císařské knihovny Lukáš Rous Větříček2, G. Bonno Majordom Martin Űberall Hrabě J. K. von Strack císařský komoří Bronislav Kotiš Hrabě F. Orsini-Rosenberg ředitel císařské opery Lukáš Jurek

Představení je koncertem Jana Holíka a Denise Šafaříka, oba podali excelentní výkony.

Výborně hrají i ostatní herci. Konstance Anety Krejčíkové je skvělá, stejně jako Vendula Příhodová v roli Kateřiny Cavalieri. Do svých rolí jsou herci dobře zvoleni, není tam nějaký slabší výkon.

Scéna, kostýmy

Hraje se na poměrně jednoduché scéně, světelný design dotváří atmosféru.

Kostýmy jsou nádherné, ušité z krásných látek, velmi slušivé. Mají dobové siluety ale zároveň současné materiály.

Nadšení diváci odměnili herce dlouhotrvajícími ovacemi. Představení trvá 2 hodiny a 45 minut s přestávkou.

Tvůrci inscenace

Překlad: prof. Martin Hilský

Režie Jakub Nvota

Asistent režie: Petr Veselý

Dramaturgie: Anna Smrčková

Scéna: Pavol Andraško

Kostýmy: Katarína Hollá

Choreografie: Ivana Hannichová

Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart

Hudba: Antonio Salieri

Hudba: Mario Buzzi

Hudební nastudování: Mario Buzzi

Režisér Jakub Nvota je synem herce a režiséra Juraje Nvoty. Spolupracuje s velkými kamennými divadly i nezávislými soubory. S Divadlem Na Fidlovačce spolupracuje poprvé. K inscenaci řekl: „O hře britského dramatika Petera Shaffera na motivy životního osudu génia Mozarta a jeho soka Salieriho, se dá mluvit z mnoha stran a dlouho. Amadeus je taková pitva toho, co ve skutečnosti znamená průměrnost – kde se bere, jak nás zasahuje, jaká je to vlastně nemoc a jak dokáže být zhoubná ve spojení s mocí. A co se stane, když se ona průměrnost dostane na místa, odkud velí, drží v rukou opratě a má moc rozhodovat nad osudy jiných lidí.“

Dramaturgyně Anna Smrčková je absolventkou pražské DAMU. Jako dramaturgyně působila v Městském divadle Kladno a v Divadle Petra Bezruče, ovlivnila profil těchto scén. Externě spolupracuje s dalšími divadly i Českým rozhlasem.

Scénograf Pavol Andraško absolvoval Fakultu architektury a designu STU (1997) a obor scénický a kostýmní výtvarník na VŠMU (1998). Navrhl řadu scénických i kostýmních výprav v divadlech po celém Slovensku, v ČR a v Polsku, a to pro činohru, balet, muzikál i loutkové divadlo. Za svou filmovou tvorbu získal nominace na Českého lva i slovenskou oborovou cenu Slnko v sieti

Kostymérka Katarína Hollá vystudovala scénografii na pražské DAMU. Přestože má za sebou kostýmní návrhy k více než pětašedesáti inscenacím, nebyla nikdy v trvalém angažmá. Spolupracuje především s tvůrci generačně blízkými: Jurajem Deákem, Jakubem Špalkem Michalem Dočekalem. Kostýmy navrhovala rovněž v zahraničních divadlech, nejčastěji pro švédské operní scény. Za film Hořící keř získala Českého lva.

Hudební nastudování Mario Buzzi studoval na konzervatoři v Kroměříži a na JAMU v Brně. Působí jako skladatel scénické hudby pro divadla, rozhlas a televizi, vytváří hudbu k audioknihám, píše písně, komorní a orchestrální hudbu. Pro inscenace J. Nvoty komponuje pravidelně.

Choreografka Ivana Hannichová absolvovala obor taneční věda na pražské HAMU. Pravidelně spolupracuje s Hudebním divadlem Karlín, plzeňským Divadlem J. K. Tyla, Divadlem Na Fidlovačce. Podílí se i na televizních pořadech (StaarDance, Český slavík, Česko hledá superstar).

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Divadlo Na Fidlovačce