PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil ve studovně Knihovny Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě.

Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.

„Začínající vědecké talenty potřebují v rané fázi své kariéry výraznou podporu a prostor pro další rozvoj,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. „Mnozí držitelé Wichterleho prémie z minulých let dnes patří k uznávaným odborníkům a posouvají hranice svých oborů. Také letošní laureáti mají předpoklady navázat na jejich úspěchy a stát se v budoucnu významnými osobnostmi české i světové vědy,“ dodává Radomír Pánek.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky nese ve svém názvu jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.

Uděluje se od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo více než 560 laureátů a laureátek. Ceny se předávaly ve všech třech vědních oblastech: neživá příroda, živá příroda a humanitní vědy.

 

Letošní laureáti:

 

Mgr. Ján Šubjak, Ph.D. -Astronomický ústav AV ČR

Specializuje se na analýzu dat z vesmírných misí a na pozorování těchto systémů pomocí moderních fotometrických a spektroskopických metod. Už během doktorského studia zaujal mezinárodní komunitu objevy neobvyklých exoplanetárních systémů. Dnes spolupracuje s renomovanými světovými institucemi včetně Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics, Evropské jižní observatoře (ESO) či Tokijské univerzity.

 

 

Ing. Aleš Vlk, Ph.D. -Fyzikální ústav AV ČR

Defekty struktury, nečistoty či tepelné kmitání atomů představují pro vodivostní elektrony překážky, které musí při průchodu materiálem překonávat. Míru strukturní neuspořádanosti, množství defektů v materiálu, kvantifikuje takzvaná Urbachova energie. Vlkův výzkum se zaměřuje právě na Urbachovu energii jako na zásadní parametr popisující kvalitu polovodičů.

 

Samuel Braunfeld, Ph.D.- Ústav informatiky AV ČR

Propojuje světy matematické logiky, kombinatoriky a teoretické informatiky. V Ústavu informatiky AV ČR se zaměřuje na hledání hlubších struktur a pravidel v komplexních matematických systémech a vyvíjí nové přístupy, které nacházejí využití i v teoretické informatice a analýze grafů.

Mgr. Adéla Hladká, Ph.D. -Ústav informatiky AV ČR

Propojuje matematiku, statistiku a psychologii způsobem, který pomáhá zpřesňovat hodnocení znalostí, schopností i lidského chování. V Ústavu informatiky AV ČR se věnuje výpočetní psychometrii – oboru na pomezí datové analýzy a psychologie, který zkoumá, jak co nejlépe vyhodnocovat testy a dotazníky.

 

Ing. Petr Miarka, Ph.D. -Ústav fyziky materiálů AV ČR

Zkoumá, jak se stavební materiály chovají při dlouhodobém zatížení nebo opakovaném namáhání, například v mostech či budovách. Pomocí moderních zobrazovacích metod dokáže sledovat vznik drobných trhlin uvnitř materiálu a díky počítačovým modelům předvídat, jak se budou dál šířit.

 

Mgr. Petr Bílek, Ph.D. -Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Zkoumá plazma – extrémní stav hmoty, který hraje klíčovou roli nejen ve vesmíru, ale i v moderních technologiích. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se zaměřuje na chování elektrických výbojů v plynech a kapalinách, například ve vodě. Pomocí pokročilých počítačových modelů a simulací sleduje, jak vznikají a vyvíjejí se mikroskopické procesy během několika miliardtin sekundy.

Ing. Radovan Smíšek, Ph.D. -Ústav přístrojové techniky AV ČR

Podílí se na vývoji ultra-vysokofrekvenčního EKG, technologie, která dokáže přesněji zobrazit, jak se elektrické impulzy šíří srdečními komorami. Lékařům tak pomáhá lépe odhalit poruchy srdeční činnosti a správně nastavit například kardiostimulátory nebo léčbu srdečního selhání. Ve výzkumu propojuje medicínu, zpracování signálů a umělou inteligenci.

 

 

Ing. Ondřej Mrózek, Ph.D. -Ústav anorganické chemie AV ČR

Propojuje špičkovou syntetickou chemii s vývojem nové generace luminiscenčních materiálů. Ve svém výzkumu hledá cesty, jak nahradit drahé a vzácné kovy v moderních fotonických aplikacích dostupnějšími prvky, například zinkem, mědí, sodíkem nebo dokonce uhlíkem v nízkovalentní konfiguraci. Výsledkem jsou materiály, které mohou najít uplatnění v moderních displejích, fotokatalýze i dalších optoelektronických aplikacích

Dr. Luka Pirker – Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Významně přispěl k objasnění mechanismů exfoliace za pomoci kovu, tedy metody, při níž kov napomáhá efektivní přípravě atomárně tenkých vrstev. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dvourozměrné materiály a jejich heterostruktury, zejména na rozhraní mezi kovy a van der Waalsovými vrstvami. Kombinuje pokročilé mikroskopické a spektroskopické techniky, které umožňují sledovat vlastnosti materiálů v nanoměřítku.

Ing. Krzysztof Polaczek, Ph.D. -Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Udržitelné plasty a polymerní pěny nové generace mohou výrazně snížit ekologickou zátěž. Polaczek se podílí na vývoji takzvaných vitrimerů na bázi obnovitelných surovin. Vitrimery jsou novou skupinou polymerů, které kombinují vlastnosti inženýrských reaktoplastů, jako je pevnost a termochemická odolnost, a komoditních termoplastů, které lze opětovně zpracovávat a recyklovat.

RNDr. Petra Krafčíková, Ph.D. -Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Specializující se na strukturní biologii virových proteinů a enzymů důležitých pro množení virů, které představují slibné cíle pro vývoj antivirotik. Během pandemie covidu-19 významně přispěla k poznání viru SARS-CoV-2, když popsala krystalovou strukturu důležitého virového komplexu (nsp10–nsp16 methyltransferáza) a zároveň objasnila, jak se na něj váže látka sinefungin, která může blokovat jeho fungování.

Mgr. Veronika Šlachtová, Ph.D. -Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Věnuje se organické chemii a propojuje ji s výzkumem léčiv a biologických procesů. Začala se věnovat bioortogonální chemii, což je moderní vědní oblast zaměřující se na chemické reakce v živých systémech. Podílela se na vývoji nových chemických reakcí pro speciální svítící sondy, které umožňují sledovat děje v buňkách. Hlavním cílem jejího výzkumu je vytvořit chemické reakce, které budou v živém organismu fungovat velmi rychle, zasáhnou jen přesně určené místo a nepoškodí okolní buňky.

RNDr. Daniel Benák, Ph.D. -Fyziologický ústav AV ČR

Zabývá se fyziologií a patofyziologií kardiovaskulárního systému. Ve svém výzkumu se zaměřuje na epitranskriptomiku – rychle se rozvíjející obor zkoumající chemické modifikace RNA, které umožňují buňkám reagovat na změny podmínek a jejichž narušená regulace je spojena s mnoha onemocněními. Věnuje se zejména studiu diabetu a jeho kardiovaskulárních komplikací, zabývá se ale také mechanismy, které chrání srdce před nedostatkem kyslíku.

Mgr. Tomáš Brabec, Ph.D. -Mikrobiologický ústav AV ČR

Běžné střevní bakterie jsou velmi prospěšné, ale rozlišit je od těch nebezpečných, které se snaží proniknout ze střeva do těla, není vůbec snadné. Lidské tělo to zvládá s fascinující přesností. Imunolog Tomáš Brabec zkoumá, jak se dětský imunitní systém vyrovnává se salmonelovou infekcí. Mechanismus je lépe známý u dospělých, přestože pro děti je toto onemocnění nebezpečnější.

Mgr. František Sklenář, Ph.D. -Mikrobiologický ústav AV ČR

Plísně rodu Aspergillus jsou užitečné v mnoha průmyslových odvětvích, způsobují ale také závažná onemocnění. Aby je bylo možné spolehlivě rozlišit, je potřeba přesná „mapa“ jejich příbuznosti. Mykolog František Sklenář se věnuje taxonomii těchto vláknitých hub a významně přispěl k modernizaci jejich členění. Ve svých studiích zavádí pokročilé metody analýzy genomických dat a druhové delimitace.

RNDr. Zuzana Pavlíčková, Ph.D. -Biologické centrum AV ČR

Mladá parazitoložka se zaměřuje na střevní prvoky, zejména na rod Blastocystis, a zkoumá je nikoli jako nepřátele, ale jako přirozenou součást zdravého trávicího traktu. Během svých výzkumů ukázala, že přítomnost těchto organismů může paradoxně pomáhat s obnovou rovnováhy ve střevě po prodělaném zánětu. Její práce, která propojuje životní styl lidí, jejich kontakt s domácími mazlíčky a složení mikrobiomu, získala velký mezinárodní ohlas.

Mgr. Martin Bitomský, Ph.D. -Botanický ústav AV ČR

Jeho doménou je ekologická stechiometrie – zjišťuje, v jakých poměrech rostliny absorbují a využívají živiny. Zaměřuje se přitom na nelesní ekosystémy a zejména na podzemní zásobní orgány. Ty sice věda často přehlíží, u bylin ale většinou váží víc než nadzemní části. Ekolog tak odkrývá, jak tyto podzemní systémy pomáhají rostlinám přečkat sucho či mrazy a jak ovlivňují ukládání uhlíku v krajině.

Bethan Mason, Ph.D., M.Sc. -Ústav biologie obratlovců AV ČR

Zkoumá vztahy mezi primáty, jejich střevními parazity a okolním ekosystémem. Ve svém výzkumu propojuje terénní práci v Africe a Asii s moderními metagenomickými metodami. Zaměřuje se především na ohrožené africké lidoopy – gorily a šimpanze. Sleduje u nich, jak lidská činnost a měnící se životní prostředí ovlivňují dynamiku parazitárních infekcí.

Mgr. Monika Hlavsová, Ph.D.-Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Sucho v současnosti neznamená jen nedostatek vody v krajině – ovlivňuje zemědělství, lesy, ekonomiku i riziko požárů. Monika Hlavsová proto vyvíjí nástroje, které dokážou sucho včas odhalit, sledovat jeho dopady a pomáhat s rychlou reakcí. Ve výzkumu propojuje družicová data, klimatické modely a umělou inteligenci.

Mgr. David Lacko, Ph.D. -Psychologický ústav AV ČR

Změřit lidské předsudky nebo skrytý rasismus je nesmírně složité, protože lidé v klasických dotaznících často podvědomě odpovídají tak, aby působili v lepším světle. David Lacko zkoumá, jak toto zkreslení obejít. Propojuje sociální psychologii s matematickým modelováním reakčních časů.

Mgr. et Mgr. Katarína Adameková, Ph.D. -Archeologický ústav AV ČR, Brno

Věnuje se geoarcheologii a studuje pod mikroskopem půdy a sedimenty, které fungují jako přírodní archiv minulosti. Pomocí moderních analytických metod rekonstruuje vývoj krajiny od pravěku po středověk.

 

Mgr. Jakub Kapičiak, Ph.D. -Slovanský ústav AV ČR

Ruská literatura zažívala v posledních dekádách dramatické zvraty a Kapičiak se zaměřuje na ty její podoby, které jsou kritické vůči politické moci. Část svého bádání věnuje neoficiální scéně sovětského období.

 

Mgr. Františka Schormová, Ph.D.-Ústav pro českou literaturu AV ČR

Ve svém výzkumu se zaměřuje na migraci, exil a na způsoby, jak literární texty překračují hranice jazyků a kultur. Svébytným způsobem tak odkrývá méně známé kapitoly z dějin 20. století. V současnosti vede jednu z částí ambiciózního mezioborového výzkumného projektu Migrace a my: Mobilita, uprchlictví a hranice v perspektivě humanitních věd.

 

Jaromír Hampl Zdroj a foto: AV ČR