Časokryt v Divadle Na zábradlí

Co se stane, když se touha po návratu do „šťastnějších časů“ stane kolektivním přáním celé společností? Toto znepokojující téma řeší ve svém románu Časokryt bulharský autor Georgi Gospodinov. Autorskou adaptaci románu připravil pro Divadlo na zábradlí režisér Jan Mikulášek a dramaturgyně Dora Štědroňová

Lidé obecně touží ve svých vzpomínkách utíkat do šťastné minulosti, chtějí ji znovu prožít. Ale co se stane, když do minulosti chtějí utéct celé národy? Autorská inscenace Jana Mikuláška na půdorysu současného románu Georgiho Gospodinova. Autor obdržel za román mezinárodní Bookerovu literární cenou za rok 2023.(Mezinárodní cena pro žijícího spisovatele jakékoliv národnosti za beletrii publikovanou anglicky či v anglickém překladu). Hrdina Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít. V rámci přípravy představení požádal na podzim 2025 inscenační tým Časokrytu veřejnost o zamyšlení nad anketní otázkou. „Do kterého období 20. století byste se chtěli vrátit vy osobně a proč právě tam? “ Odpovědi byly různé – nejvíce se chtěli vrátit do 90. let, pak následovala 60.-70. léta, někteří se chtěli vrátit do 1. republiky, další chtěli znovu prožít dobu socialismu. Některým se nechtělo vracet, raději by chtěli znát budoucnost,

Tvůrci inscenace
dramatizace / Dora Štědroňová, Jan Mikulášek
režie / Jan Mikulášek
překlad / David Bernstein
dramaturgie / Dora Štědroňová
scéna, kostýmy / Marek Cpin

DÉLKA INSCENACE
100 minut bez přestávky

Zpracovat literární předlohu na jevištní útvar bývá obtížné a ne vždy se to povede. V tomto případě zaslouží Dora Štědroňovi i Jan Mikulášek absolutorium. Vznikl souvislý celek, kde jsou jednotlivé obrazy pospojovány a plynou nenásilně k závěru. Scénu a kostýmy navrhl Marek Cpin, kmenový scénograf Divadla Na zábradlí od sezony 2013/2014. Jeho výrazný vizuální jazyk vytváří svět, v němž se minulost vrací v nových podobách. Za scénou jsou v patrech na železné konstrukci klienti ve svých pokojích., připomínají slepice na hřadech. Kostýmy dobře souzní s inscenací, zajímavý kostým Sněhurky má Simona Lewandovská.

Herci
Dita Kaplanová
Anežka Kubátová
Václav Vašák
Vojtěch Vondráček
Michal Bednář
David Petrželka
Simona Lewandowska
Kryštof Bartoš

Hlavní roli vypravěče excelentně ztvárnil hostující Kryštof Bartoš, seriózně nás provádí Gospodinovým světem. Herec je ve stálém angažmá v královéhradeckém Klicperově divadle. Gaustin-hlavní hrdina-alter ego je autorovým originálním výtvorem, jenž proplouvá řadou jeho děl, dokonce jí věnoval povídkový soubor. „Už si nevzpomínám, zda jsem si já vymyslel Gaustina, či on mě… a zda se to všechno s přicházením minulosti už stalo, anebo to začne zítra,“ napsal Gospodinov v Časokrytu. Vojtěch Vondráček Gaustina skvěle zpodobnil, opatřil ho i nádechem tajemna. Výborná je Simona Lewandowská v roli zdravotní sestry. Zaujaly i Anežka Kubátová a Dita Kaplanová.Všichni herci vytváří obraz společnosti snažící se znovu prožít to, co už jednou minulo. Obávají se neznámého, narůstající beznaděj vyvrcholí závěrečnou scénou u ohně.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Divadlo Na zábradlí