Češi pracující v zahraničí často nechávají peníze ležet na úřadech. Vratky mohou dosahovat i tisíců eur

Praha, 25. května 2026 – Češi a Slováci pracující v zahraničí často nevyužijí všechny možnosti, jak získat zpět přeplatky na dani, rodinné dávky nebo další úlevy. Podle odhadu společnosti NeoTax, poskytovatele mezinárodních digitálních i osobních daňových služeb, se řešením zahraničních vratek a souvisejících nároků nezabývá až polovina lidí, kteří v zahraničí pracovali krátkodobě nebo sezónně, a tak nejspíš bez detailní znalosti daného daňového systému. Přitom právě u těchto skupin může vzniknout nárok na vrácení stovek až tisíců eur.

Nejčastěji jde o zaměstnance ve výrobě, logistice, stavebnictví, službách, zemědělství nebo studenty na brigádách. Řada lidí pracuje v zahraničí jen několik měsíců v roce a netuší, že jim po ročním zúčtování může vzniknout přeplatek. Zaměstnavatel jim totiž během roku standardně strhává zálohy na daň. Konečný výpočet ale může po započtení slev, odpočtů nebo rodinné situace vyjít výrazně příznivěji.

„Lidé často předpokládají, že pokud jim zaměstnavatel každý měsíc strhával daň ze mzdy, je vše vyřešené. Ve skutečnosti ale rozhoduje celková roční situace – délka práce v zahraničí, výše příjmů nebo rodinný stav. Mnoho lidí proto zbytečně přichází o peníze, na které mají zákonný nárok. V některých případech navíc pracovníkům vzniká i povinnost podat daňové přiznání v zahraničí, přestože měli pouze zaměstnanecký poměr a daň jim byla průběžně strhávána ze mzdy,“ říká Ivo Brabec, CEO NeoTax s tím, že významnou roli hraje právě neznalost pravidel jednotlivých států. „Pomáháme lidem zorientovat se v zahraničních daňových pravidlech,
ověřit nárok na refundaci i zjistit, zda mohou získat peníze zpětně za předchozí roky,“ dodává.

Belgie: průměrný nárok ve výši 1500 eur

Jednou z destinací českých pracovníků, kde je téma vyřešení daní aktuální, je Belgie. U nerezidentských pracovníků se zde vratky běžně pohybují přibližně mezi 500 až 2 000 eury, přičemž průměrná refundace klientů Neotax dosahuje kolem 1 500 eur. Výsledná částka závisí zejména na délce práce, výši příjmu, zaplacených zálohách nebo rodinné situaci.

Klíčové bývá správné doložení dokumentů. Pokud člověk podá přiznání bez potvrzení o příjmech z domovské země nebo dalších podkladů, úřad nemusí uznat některé úlevy nebo výhodnější režim pro nerezidenty. „Lidé si často podají přiznání sami, ale nedoloží všechny potřebné dokumenty. To může vést k méně výhodnému posouzení nebo nižší vratce. Právě správné nastavení podání a znalost pravidel bývá zásadní,“ doplňuje Brabec.

Pro vyřízení bývá nejčastěji potřeba roční potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, doklad totožnosti, číslo bankovního účtu a v některých případech také potvrzení o příjmech z domovské země nebo dokumenty související s rodinnou situací, například rodné listy dětí či oddací list.

Německo umožňuje vratky až čtyři roky zpětně

Vedle samotných přeplatků na dani lze v některých zemích řešit také další nároky. Typickým příkladem je Německo, nejčastější destinace českých pracovníků, kde mohou lidé uplatnit slevu na dani v podobě nákladů spojených s dojížděním nebo dvojí domácností. Dalším zajímavým benefitem pro pracovníky v Německu jsou dětské přídavky, které jsou lehce dosažitelné pro rodiny s dětmi a v mnohonásobně vyšší částce než v ČR. U dobrovolného podání lze navíc v Německu řešit daňové přiznání až čtyři roky zpětně.

Podle specialistů mnoho lidí netuší, že lze řešit i minulá daňová období. Právě zpětné podání bývá často zajímavé pro pracovníky, kteří v zahraničí pracovali během posledních let, ale své daňové povinnosti a možné nároky dosud neřešili.

Aktuálně se navíc zvyšuje pozornost i kolem samotného nastavení zdanění nerezidentů v některých zemích. Například v Belgii letos řešil Soudní dvůr Evropské unie pravidla týkající se přirážky pro nerezidenty, což znovu otevřelo debatu o správném nastavení daňového režimu zahraničních pracovníků.

Největší překážkou bývá administrativa, jazyková bariéra nebo nejistota, zda se celý proces vůbec vyplatí. Podle specialistů však ve většině případů dává smysl alespoň základní posouzení situace. „Nejde jen o samotné vyplnění formuláře. Klíčové je správně vyhodnotit, na co má člověk skutečně nárok a jaké dokumenty je potřeba doložit. Mnoho lidí navíc netuší, že vratky lze v některých případech řešit i několik let zpětně. Často jde o částky v řádu desítek tisíc korun, které zbytečně zůstávají na zahraničních úřadech,“ uzavírá Brabec.

 

Zdroj: CEO PR Moc & PR Consultant, Martin Moc, 

.