Kde domov můj je název nové výstavy ve Zbirohu
Výstavu připravilo Městské muzeum ve spolupráci s programovým manažerem Západočeské galerie v Plzni Mgr. Jiřím Hlobilem. Výstava do Zbirohu přivádí literární poetiku a výtvarné umělce ze západních Čech.
Autor výstavy ze soukromých sbírek utvořil kolekci známých i polozapomenutých krajinářů, kteří od třicátých let minulého století až do dnešních dnů mapují krásu české krajiny. Výstava je zajímavá tím, že se jedná převážně o výtvarníky zbirožského regionu. Už samotný název výstavy napovídá, jaký vztah měli a mají malíři ke své rodné zemi i v dobách ohrožení vlasti válkou. Na mysl mně vytane Josef Václav Sládek a jeho báseň ze sbírky Selské písně: „Velké, širé rodné lány, jak jste krásny na vše strany, od souvratě ku souvrati jak vás dneska to slunko zlatí! Vlavé žito jako břehy, květná luka plná něhy, na úhoru, v žírné kráse, pokojně se stádo pase.
Nad vámi se nebe klene jako v květu pole lněné, nad lesy jen z modrošíra pára v tichý déšť se sbírá. A jak slunce vás tak zhřívá a jak cvrček v klasech zpívá, v šíř i v dál, vy rodné lány, buďte vy nám požehnány!“
Sládek se vyznal ze své upřímné lásky ke zbirožskému kraji, v kterém se narodil, kam se vracel a kde strávil i poslední roky života. Obrazy doplňují vitríny s literaturou, která se váže k místnímu kraji. Tak je tu zastoupen J. V. Sládek se Selskými písněmi a Hlasem domova, Ladislav Stehlík se Zemí zamyšlenou. Hold Brdům složil Jan Čáka v knize Toulání po Brdech. Stejnou lásku k tomuto kraji mají i malíři představeni na výstavě.
Malíři
Kolekce krajinářů regionu se prezentuje 31 obrazy. Ladislav Stehlík byl nejen spisovatel ale i malíř, na výstavě jej jeho obraz Oslov z roku 1979. Scénický výtvarník Alois Moravec se představuje Portrétem v krajině z roku1922. Od restaurátora a řezbáře Josefa Vaníka je Obraz Pod Radyní z roku 1943. Kostel Nejsvětější Trojice v Hořovicích namaloval autodidakt Václav Šesták v roce 2023.Od Františka Bartoše, malíře Domažlicka je Chodský hrad v zimě z roku 1941.Žák Aloise Kalvody a Antonína Slavíčka Oldřich Slavík je zastoupen Podzimní krajinou. Dva absolventi AVU se zaměřili na krajinu Plzeňska a Pošumaví. Zdeněk Živný se připomíná dílem Dům u řeky z roku 1984 a Pavel Maur Zimou na Plzeňsku. Mauer v roce 1959 založil v Plzni výtvarnou školu umění, byl jejím dlouholetým ředitelem. Škola vychovala mnoho nadaných umělců a funguje dodnes.
Stanislav Bukovský je i spisovatelem, vydal publikace Příběhy z války a Bojovali za nás. Ke stému výročí výbuchu bolevecké muničky napsal knihu Plzeň a Bolevec za Velké války. Jeho obraz Rusalka u jezírka z roku 2006 představuje Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbrami. Skladatel Antonín Dvořák si nádhernou okolní krajinu oblíbil a jezdil sem více než dvacet let. K jezírku vzniklému po těžbě rašeliny často chodíval a bylo inspirací k jeho nejznámější opeře Rusalka. František Eisenreich vystudoval pražskou Akademii výtvarného umění v ateliérech J. Obrovského a M. Švabinského, u něhož absolvoval. Ilustroval více než čtyřicet knižních titulů. V jeho krajinářském díle se často uplatňovala dominanta hradu Radyně, figurální malba zachycovala žánrové výjevy ze života dětí. Jeho dílo reprezentuje na výstavě Říp z roku 1942.Učitel výtvarné výchovy a přítel grafika Josefa Váchala, Josef Hodek zaujme obrazem Předjaří v Brdech z broku 1947. Blovický rodák Jaroslav Šafara-Šafařík vytvořil v letech 1929-1938 řadu vynikajících portrétů význačných plzeňských osobností. Blovické panorama je z roku 1921. Otakar Strýhal vešel ve známost jako „malíř brdské krajiny“. Žil ve svém domě v obci Dobřív. Tvořil olejomalby krajiny z okolí Zbirohu, Rokycan a Berouna. Jeho obrazy zachycují poetiku brdských lesů, roubených stavení, lidové i sakrální architektury. Na výstavě je obraz Zima na Rokycansku. Středoškolský profesor, grafik, scénograf a ilustrátor knih Bohumil Krs se soukromě učil u A. Němejce, vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Proslavil se především svými ilustracemi ke knížkám Jaroslava a k povídkám Otakara Batličky v Mladém hlasateli. Upoutá jeho obraz Žně u Starého Plzence. Bedřich Anderle v Kalvodově krajinářské škole v Běhařově získal základy malířského kumštu. Vlastnil Špillarův malířský vůz, který získal od svého učitele malíře A. Kalvody. Byl členem SVU Marold v Praze. Od roku 1954 se téměř výhradně věnoval krajinomalbě na Šumavě. Z té doby je i obraz Zámeček u Domažlic. Architekt, projektant, malíř, grafik Svatopluk Janke vystudoval Vysokou školu architektury v Praze a současně se vzdělával v soukromé malířské škole A. Kalvody. Od roku 1940 pracoval jako projektant a vedoucí ateliérů Národního výboru města Plzně a Stavebního podniku města Plzně. Vypracoval 150 stavebních a interiérových projektů většinou pro město Plzeň. V realistické malbě zobrazoval městskou architekturu, krajinu v Pošumaví a na Rožmitálsku. Obraz Vesnický motiv je z roku 1944. Hned 3 obrazy z nejbližšího okolí Zbirohu jsou od Jiřího Volmuta: Zbirožský zámek od podhradí 1994, Podzim na Světovině 1995 a Cesta nad zelenou louku nad Františkovem 1994.Mgr. Jiří Hlobil se na závěr chopil kytary a zahrál několik krásných písní. Vernisáž měla jako obvykle hodně návštěvníků, zúčastnil se i starosta Zbirohu Ing. Josef Štícha, MBA a samozřejmě nová ředitelka Muzea Mgr. Lucie Šavlíková. Na odchodnou dostal každý návštěvník faksimile původního textu písně Kde domov můj podepsanou J. K. Tylem. Výstavu lze navštívit do 20. 8. 2024. Výlet do Zbirohu se vyplatí, můžete navštívit nejen Městské a Sládkovo muzeum s výstavou, ale i Zámek tří císařů a Expozici požární ochrany. Historii požární ochrany je věnována plocha 4500 metrů čtverečních s 130 kusy velké techniky, vstup do expozice je volný. Jediné muzeum, profesionálních hasičů v ČR nabízí historickou i novodobou hasičskou techniku a výstroj od poloviny 18. století. Protože začínají růst houby můžete výlet zakončit návštěvou lesa.
úvodní snímek: Jiří Hlobil provádi výstavou
Jaromír Hampl Foto: Městské muzeum Zbiroh, J. Hampl