Střelný prach i královská šlechetnost: Výstava v Lobkowiczkém paláci se prodlužuje a představí 500 let staré dopisy panovnického páru

Díky mimořádnému zájmu veřejnosti se dočasná výstava Od kalamáře k

psacímu stroji v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě prodlužuje

oproti původním plánům do poloviny ledna příštího roku. Je to navíc

šance představit další dva vzácné dokumenty z Lobkowiczkého archivu,

konkrétně z provenience tehdejší dvorské kanceláře opatřené

vlastnoručními podpisy – Ferdinanda I. a jeho choti Anny Jagellonské.

Prodloužení výstavy tímto připomíná 500. výročí volby Ferdinanda I.

českým králem a nástupu habsburské dynastie na český trůn. A

organizace House of Lobkowicz a její Lobkowiczké sbírky se tím přidávají

k narativu ostatních institucí, konkrétně např. Národní galerie Praha,

která otevřela výstavu věnovanou právě zmiňované královně Anně.

Výstava Od kalamáře k psacímu stroji, která přibližuje fascinující proměny kultury

psaní v průběhu dějin, se od svého otevření těší velkému zájmu. Pro úspěch zůstane

otevřena o poznání déle, než bylo původně plánováno.

Klíčovým kontextem nového rozšíření je letošní půltisícileté jubileum roku 1526, kdy

byl Ferdinand I. Habsburský zvolen českým králem. Originály dvou dopisů, které

vlastnoručně podepsal on a jeho manželka Anna Jagellonská, budou k vidění až do 15.

ledna 2027.

„Když jsme viděli, jak silně téma výstavy u veřejnosti rezonuje, rozhodli jsme se její

vyprávění ještě prohloubit. Právě připomínka roku 1526 se k tomu přímo nabízela.

Dva vzácné dokumenty znázorňují ryze pragmatické vyjednávání o střelném prachu

pro děla i projev královské laskavosti Anny Jagellonské v podobě zmírnění trestu pro

nešťastného měšťana. Tyto listy nejsou jen historickými úředními záznamy, ale

bezprostředním svědectvím o lidech, kteří stáli u zrodu jedné z klíčových epoch

našich dějin,“ vysvětluje kurátor Lobkowiczkých sbírek a autor výstavy dr. Petr

Slouka.

Vystavený česky psaný dopis Ferdinanda I. z roku 1534 představuje plnou moc, jíž

panovník pověřil Ladislava Popela z Lobkowicz (1502–1584), pozdějšího prezidenta

apelačního soudu a nejvyššího hofmistra, a hraběte Oldřicha z Hardeku

zastupováním při pořízení střelného prachu pro děla. Dopis byl vyhotoven písařem

dvorské kanceláře, nese však Ferdinandův vlastnoruční podpis a byl adresován

zemskému maršálkovi a nejvyššímu kancléři Hanuši Pflugovi z Rabštejna. Král v něm

žádá, aby vyslancům projevil plnou důvěru a v této potřebě se zachoval stejně

vstřícně, jako by s ním jednal panovník osobně.

Protějškem je německy psaný list královny Anny Jagellonské z roku 1543, adresovaný

kutnohorským měšťanům. Anna Jagellonská, proslulá svou vlídností i neobyčejně

harmonickým manželstvím s Ferdinandem, v něm reaguje na vyhovění své dřívější

intervenci: „Z vašeho psaní jsme byli obeznámeni s vaší omluvou ohledně vašeho

spoluobčana Wolfa Kuzlena a rovněž jsme se dozvěděli, jakým způsobem jste vzali na

zřetel Naši přímluvu a prokázali mu milost tím, že jste mu část uložené peněžité

pokuty prominuli.“ Také tento dokument vznikl v kanceláři a královna jej stvrdila

vlastnoručním podpisem.

Samotná přítomnost Annina dopisu v rodovém archivu Lobkowiczů zůstává dosud

nerozluštěnou hádankou. „Proč je tento dopis v Lobkowiczkém archivu, zatím

nevíme. Možná nám právě probíhající výstava a spolupráce s předními odborníky na

danou problematiku pomůže tuto záhadu rozluštit,” doplňuje dr. Slouka.

 

Zdroj:Jakub Fajnor