Výstava Předjaří propojuje současné umění a tisíce květin z hradních skleníků

Královská zahrada Pražského hradu se letos po zimní přestávce otevřela dříve. V Empírovém skleníku je od 26. února do 8. března 2026 k vidění výstava Předjaří: Zahrada malých gest, která propojí umění mladých českých a slovenských autorů s více než stovkou odrůd jarních květin.

„Předjaří patří mezi návštěvníky k nejoblíbenějším výstavám, vloni Empírovým skleníkem, který otevíráme veřejnosti vždy pouze pro tuto příležitost, prošlo za necelé dva týdny přes dvanáct tisíc lidí. Jaro symbolizuje čas nových začátků a inspirace, proto na výstavě Předjaří dáváme prostor právě nastupující generaci umělců. Kurátor Vít Novák vybral pro letošní rok jedenáct vystavujících, kteří představují pestrou škálu děl. Od obrazů, přes zvukovou instalaci, až po tapisérii,“ popisuje kulturní a programová ředitelka Pražského hradu Veronika Wolf.

Kurátor Vít Novák se při výběru bezmála dvaceti děl inspiroval knihou Modern Nature britského umělce Dereka Jarmana, ve které autor pojednává mimo jiné o své zahradě na pobřeží.

„Zahradničení a umělecká tvorba mají v této knize mnoho společného. Obojí může být tvrdá řehole. Na to poukazuje například dílo Lucie Králíkové. Připravila tři batohy plné kamení a popela z rozvalin domů v pohraničí. Návštěvníci si břemena mohou nasadit a projít s nimi výstavu. Dojem surové zahrady na břehu moře u jaderné elektrárny vytváří kombinace objektu z kovu tvůrčí dvojice Hanousek a Hájek s kakofonií zvukové instalace Jakuba Honse,“ popisuje kurátor Vít Novák.

Tisíce jarních rostlin připravují zahradníci Pražského hradu už od loňského podzimu. „Cibuloviny putují mezi chladem, teplem, zimním světlem i stínem podle ověřeného postupu tak, by bylo kvetení načasované právě na tento termín výstavy. Díky tomu tu spolu rozkvétají rostliny, které by se v přírodě míjely o celé měsíce,“ vysvětluje ředitelka parků a zahrad Helena Pánková. K vidění jsou například tulipány, narcisy nebo hvězdníky.

Královská zahrada byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským. Má rozlohu 3,6 ha. Ferdinand I. postupně vykoupil od majitelů starší vinice za roklí potoka Brusnice a v tomto prostoru začala vznikat renesanční zahrada, později proslulá botanickými raritami a exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) měl vyslance v Istanbulu, který mu posílal cibuloviny. První tulipány se objevily v Praze již v roce 1544, dlouho před nizozemskou tulipánovou horečkou (1634–1637) .

V severní části Královské zahrady přiléhá k původní renesanční zdi takzvaný Empírový skleník. Vznikl kolem roku 1820 a zpočátku byl označován jako Zwinger, podle podobnosti se stejnojmennou památkou v německých Drážďanech. Empírový skleník po kompletní rekonstrukci opět slouží potřebám hradních zahradníků a veřejnosti se poprvé otevřel v roce 2013 výstavou Předjaří v Královské zahradě. Na letošní výstavě je devětadvacet odrůd tulipán, sedmapadesát drobných cibulovin, šest hyacintů, čtyřiadvacet narcisů a deset hvězdníků.

Zastoupení autoři: Iva Davidová, Efemér, Jakub Hájek & František Hanousek, Jakub Hons, Eva Jaroňová, Adrián Kriška, Kristina Láníková, Barbora Lungová, Michael Nosek, Antonie Stanová, Jaro Varga .Architekturu výstavy připravila Ruina Office.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Pražský hrad