VÝSTAVA V ZÁPADOČESKÉ GALERII V PLZNI ZACHYCUJE PROMĚNY ZÁPADOČESKÉ METROPOLE

Výstava OBRAZ PLZNĚ V UMĚLECKÝCH DÍLECH 19. A 20. STOLETÍ prostřednictvím vybraných uměleckých děl zobrazuje některé klíčové milníky v historii města, které formovaly jeho podobu v 19. a 20. století – od města obklopeného zahradami a středověkými hradbami až po moderní průmyslové centrum.

Ukazuje nejen tvorbu umělců úzce spjatých s Plzní, ale i těch, kteří zde pobývali dočasně, ať už díky pracovním příležitostem, studijním cestám nebo rodinným vazbám. Expozice je doplněna architektonickými modely, plány a dobovými fotografiemi. Pro hlubší poznání proměn Plzně vznikla pro návštěvníky tištěná i interaktivní mapa s lokacemi míst vyobrazených na vystavených dílech, která propojuje historickou vrstvu se současnou podobou místa. Výstavu je možné navštívit ve výstavní síni Masné krámy do 1. června.

Na počátku 19. století byla Plzeň starobylým městem se středověkým jádrem obehnaným hradbami, které purkmistr Martin Kopecký plánoval přeměnit v lázeňské sídlo obklopené zelení. Rozvoj železnice a průmyslu však změnil její osud. Výstava zachycuje proměnu Plzně z provinčního centra v průmyslovou aglomeraci 19. století, přibližuje období velkého stavebního rozmachu kolem roku 1900, rozkvět během první republiky, rozsáhlé urbanistické projekty, ale také ničivé demolice v centru a nevratné zásahy do podoby města během budování socialismu.

Expozice je rozdělena do devíti tematických oddílů. Úvodní část představuje díla krajinářů a vedutistů 19. století, zachycující různé pohledy na Plzeň, včetně historického jádra města a malebných zákoutí kolem řek. Návštěvníci uvidí také zobrazení náměstí s kostelem, lochotínské lázně i dominantu regionu, hrad Radyně. Výstava zahrnuje díla umělců jako Vincenc Morstadt, Eduard Gurk, Vilém Kandler, Václav Kroupa, Louisa Piepenhagenová, Hugo Ullik, Julius Mařák, Augustin Němejc, Jaroslav Panuška, Josef Mandl a dalších. Významnou součástí výstavy jsou také obrazy průmyslových podniků, které jsou pro Plzeň charakteristické a jejichž budování začalo již ve druhé polovině 19. století. Představena jsou zobrazení mlýnů, pivovarů, cukrovarů, koželužny, sirkárny, papírny, Valdštejnovy strojírny, strojírny a slévárny bratří Bellaniů či smaltovny. Tato díla dokumentují průmyslový rozvoj města, který výrazně ovlivnil jeho podobu i život obyvatel. Další část výstavy je věnovaná uměleckému zachycení vzácných architektonických památek města od autorů angažovaných v počátcích památkové péče na přelomu 19. a 20. století, a to Václava Jansy, Jana Konůpka nebo Karla Koubka. Výstava zahrnuje také návrhy na výzdobu plzeňských novostaveb z období intenzivního stavebního rozmachu na přelomu 19. a 20. století a v meziválečné době – návrhy na vitráže v kostele sv. Bartoloměje od Maxe Pirnera, Jakuba Obrovského, Josefa Mandla, návrhy na výzdobu Měšťanské besedy, radnice, kartony Mikoláše Alše pro výzdobu domů Rudolfa Štecha a další. Pozornost je také věnována dílům členů Spolku západočeských výtvarných umělců z 20. a 30. let 20. století, kteří se ve svých pracích často zaměřovali na motivy tzv. „černé Plzně“ a průmyslových periferií. Návštěvníci se tak mohou seznámit s tvorbou umělců jako Josef Hodek, Jan Konůpek a Alois Moravec, kteří zachytili kontrasty městského prostředí a průmyslové krajiny. Výstava se zaměřuje i na významné historické události a katastrofy, které ovlivnily tvář města Plzně. Vystaveny jsou obrazy dramatických momentů, jako je požár věže kostela sv. Bartoloměje v roce 1835 či zřícení kupole nádraží při náletech na konci druhé světové války.

Opomenuta nejsou ani díla z období 2. světové války a 50. let, a to především od malířů Františka Kolihy, Josefa Tetínka, Josefa Hodka nebo architekta Bohumila Chvojky. Na tuto kapitolu plynule navazuje část zaměřená na 60. léta – 90. léta. Autoři výstavy neopomenuli ani sochařská díla, například z ateliéru Otokara Waltera.

Na výstavě se také představuje část sbírky architektury, která v ZČG vznikla v roce 2009 a obsahuje mnohé unikáty. „K nejcennějším bezesporu patří soubor vlastního archivu předního meziválečného architekta Bohumila Chvojky, ze kterého představujeme například téměř neznámý projekt zástavby Denisova nábřeží či výkresy z projektu budovy Okresní nemocenské pojišťovny, dnešní polikliniky. Druhým významným okruhem na výstavě jsou 60. léta, kde je pozornost věnována výstavám Ex Plzeň, několika nerealizovaným projektům z doby normalizace, a rovněž několika výtvarným dílům ve veřejném prostoru,“ podotýká spoluautor výstavy Petr Domanický.

„Většina vystavených děl pochází ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, které jsme doplnili o materiály z Archivu města Plzně, Západočeského muzea a několika dalších sbírek,“ vypočítává Ivana Skálová, jedna z autorek výstavy.

Další autorka, Eva Skořepová, k výstavě doplňuje: „Na návštěvníky čeká pestrý doprovodný program; kromě klasických komentovaných prohlídek a tvůrčích dílen se zájemci mohou zúčastnit fotografického workshopu s Radovanem Koderou nebo poznávat historii města prostřednictvím tištěné či interaktivní mapy.“ Interaktivní mapa je návštěvníkům k dispozici na obrazovce přímo ve výstavní síni, nebo ji mohou používat na vlastních zařízeních. Najdou ji pod odkazem www.zcgonline.cz/mapa/. Výstavu doprovází kromě mapy také katalog v grafické úpravě Matěje Bárty; pro děti je pak připraveno pexeso, nabízející poznání měnící se tváře města formou oblíbené stolní hry. „Tento projekt nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do sbírek, které jsou běžně ukryty v depozitářích, a porozumět vizuální historii města prostřednictvím tvorby s ním spjatých umělců. Obraz Plzně tak není jen výstavou, ale zároveň i pomyslným klíčem k objevování městské paměti a její proměny v průběhu dvou posledních staletí,“ uzavírá další z autorek Petra Kočová.

Výstava je součástí oslav 10. výročí získání titulu Evropského hlavního města kultury, 100 let od založení Sdružení západočeských výtvarných umělců a 730 let od založení města Plzně. Záštitu nad výstavou převzal primátor města Plzně Roman Zarzycký.

OBRAZ PLZNĚ V UMĚLECKÝCH DÍLECH 19. A 20. STOLETÍ výstavní síň Masné krámy, Pražská 18, Plzeň Autoři výstavy: Petr Domanický, Petra Kočová, Ivana Skálová, Eva Skořepová Kurátorka výstavy: Eva Skořepová Architekt výstavy: Jaroslav Bárta

Jaromír Hampl Zdroj a foto: ZČG