DALŠÍ RYTÍŘ ČESKÉHO LÉKAŘSKÉHO STAVU

Rytířem českého lékařského stavu byl pasován v břevnovském klášteře doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. Česká lékařská komora pravidelně oceňuje své nejvýznamnější členy již od roku 1996. Do pomyslné síně slávy vstoupil v pořadí již 32. člen tohoto elitního klubu – pan doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. Slavnostní laudatio pronesl prezident ČLK MUDr. Milan Kubek.

Titul „Rytíř lékařského stavu“ je každoročně udělován jedné z osobností české medicíny, která výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěla k rozvoji medicíny, a která se zároveň svým morálním jednáním stala příkladem a vzorem pro své kolegy. Iniciátorem udělování tohoto čestného titulu byl MUDr. Jiří Jedlička, jeden ze šesti zakladatelů České lékařské komory po roce 1989 . Na rozdíl od celé řady dalších existujících ocenění je titul „Rytíř lékařského stavu“ výjimečný tím, že o jeho udělení rozhodují demokratickým způsobem samotní lékaři – členové komory. Navrhovat kandidáty mohou všichni lékaři České republiky. Držitelem může být jen lékař. Pasovat na rytíře lze jen jednoho oceněného za období jednoho roku. Ocenění získává kandidát, který získal nejvíce hlasů, avšak pro něhož hlasovalo nejméně dvě třetiny přítomných členů grémia. Grémium tvoří předsedové čestných rad okresních sdružení a čestná rada komory.

Letošní laureát

Petr Bartůněk se narodil 23.8.1939 ve znamení lva a srdcem i duchem zůstal po celý svůj život statečným lvem, překonávajícím nejrůznější překážky. Tou první se pro budoucího lékaře stal samotný proces přijímacího řízení na lékařskou fakultu, kam se po maturitě v roce 1956 musel kvůli špatnému kádrovému profilu hlásit celkem čtyřikrát. Během té doby pracoval jako dělník na Kladně. Během studia na lékařské fakultě byl Petr Bartůněk v letech 1963–1968 šéfredaktorem studentského časopisu Reflex a členem redakční rady časopisu University Karlovy. Petr Bartůněk je mimo jiné znám tím, že byl organizátorem a účastníkem studentské Expedice Lambaréne, jejímž cílem bylo přivézt humanitární pomoc pro nemocnici, kterou v Gabunu v Lambaréne založil v roce 1913 pro domorodce „Velký bílý kouzelník“ profesor Albert Schweitzer. Cesta nákladní Tatry 138 vedoucí napříč 13 africkými státy začala na Nový rok 1968 na Staroměstském náměstí v Praze. Členové expedice, v jejímž rámci mimo jiné 30.3.1968 vystoupali na Kibo – 5 895 m vysoký vrchol Kilimandžára, se 10.9.1968 v pořádku vrátili do Prahy.  

Po promoci v roce 1969 doktor Bartůněk nastoupil jako sekundární lékař na 4. interní kliniku a jejímu dresu zůstal věrný celý svůj profesní život. Od roku 1981 působil na lékařské fakultě jako odborný asistent a od roku 1983 do roku 1989 byl vedoucím lékařem JIP 4. interní kliniky. Interna je oborem nesmírně širokým, doktora Bartůňka oslovila kardiologie a intenzivní péče.

Doktor Bartůněk patří mezi průkopníky telemedicíny. Spolu s inženýry z ČVUT je spoluautorem originálního zařízení pro přenos EKG signálu pomocí telefonu tzv. systém Telsar, který začal fungovat již v roce 1982.

Od roku 1987 byl členem multioborové pracovní skupiny pro lymeskou boreliózu. Výsledkem práce této skupiny byla kromě přednášek a článků v odborných časopisech mimo jiné publikace Lymeská borelióza, která postupně vyšla v několika vydáních.

Asistent Bartůněk se věnoval pedagogické činnosti již od roku 1981, kvůli nepřízni komunistického režimu mohl obhajovat svoji kandidátskou práci teprve v roce 1989 a docenturu získat po habilitačním řízení v roce 1991.

V letech 1995–2000 působil jako přednosta 4. interní kliniky, pro kterou organizoval benefiční koncerty, na nichž vystupovali takové hvězdy jako Marta Kubišová, Karel Gott nebo Lucie Bílá. A navíc v Akademickém klubu Faustova domu pořádal křeslo pro hosta, kde diskutoval s významnými osobnostmi akademického i uměleckého světa. 

Jako přední pedagog byl docent Bartůněk v letech 2001–2003 proděkanem pro studium a posléze až do roku 2016 členem kolegia děkana I. LF UK. Také v té době vedl semináře, klinické stáže a aktivně přednášel studentům medicíny i mladým kolegům v rámci postgraduální přípravy.

Pan docent Bartůněk publikoval více než 100 odborných článků a prací v našem i zahraničním tisku. Věnuje se i beletrii, v roce 1969 vydal knihu Za džunglí je Lambaréne věnovanou zmiňované humanitární expedici českých studentů do Afriky. Osobností, která mu učarovala byl klasik českého lékařství profesor Prusík, kterému věnoval hned dvě knihy Bojovník proti bolesti (1982) a Klasik českého lékařstv“ (2018).

Do širokého povědomí čtenářské obce se ale vepsaly jeho veselé knížky o smutných věcech. Docent Bartůněk je sběratelem a šiřitelem historek a lékařského humoru. Jmenujme tedy knížky: Smích z poslucháren, Smích na recept, Svěřte se odborníkovi, to se nasmějete, Další prosím, To snad nemyslíte vážně, pane doktore a konečně pak Doktoři jsou taky lidi! Docent Bartůněk vedl několik let redakci Časopisu lékařů českých. A vedle samozřejmého členství v několika odborných společnostech byl rovněž členem redakčních rad takových titulů jako JAMA, Lékařské listy nebo Medical Tribune.

V uplynulém čtvrt století byl docent Bartůněk mimo jiné například členem Rady pro nadace při Úřadu vlády ČR, členem Vědecké rady I. LF, členem Etické komise ministerstva zdravotnictví, členem akreditační komise pro vnitřní lékařství. Ale pracoval aktivně i v rámci České lékařské komory jako člen naší vědecké rady a etické komise. 

Spolu s   bývalým vedoucím oddělení vzdělávání ČLK profesorem Radkem Ptáčkem společně od roku 2011 organizovali celostátní konference s ústředním tématem „Etika a komunikace v medicíně“. Obsah těchto konferencí naleznete v celkem 15 monografiích, jejichž editory docent Bartůněk a profesor Ptáček byli. Společně se jim podařilo vytvořit neucelenější soubor publikací věnovaných lékařské etice. Spolu s profesorem Ptáčkem za toto dílo právem obdrželi z rukou rektora UK v roce 2017 Cenu prof. Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.

Za svoji práci docent Bartůněk obdržel celou řadu ocenění. Vedle čestného členství v odborných společnostech a Spolku lékařů obdržel medaili děkana LF za zásluhy, v roce 2009 stříbrnou a v roce 2014 ještě Zlatou medaili University Karlovy. V roce 2009 dostal Cenu prezidenta ČLK za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. Svoji aktivní činnost na 4. interní klinice VFN pan docent Bartůněk ukončil v roce 2016. Zůstává však akční v rámci celoživotního vzdělávání organizovaného ČLK a neutuchá ani jeho činnost společenská. Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí Rytíře lékařského stavu doc. MUDr. Petra Bartůňka.

 

Jaromír Hampl Zdroj a foto: ČLK