Čingischán ovládl Národní muzeum v Praze

Národní muzeum společně s Národním muzeem Čingischán zahájilo 11. března 2025 první ze svých letošních výjimečných výstavních projektů. Jméno mu dala mimořádná osobnost světových dějin: Čingischán. Náplň výstavy je ale mnohem širší a nesoustřeďuje se pouze na život a dobu legendárního dobyvatele a zakladatele jedné z největších historických říší. Unikátní výstavu Čingischán bude mít veřejnost možnost navštívit v Historické budově po dobu téměř čtyř měsíců, tedy do 22. června.

Výstava nabízí jedinečné předměty světového kulturního dědictví, které jsou v zahraničí prezentovány jen zcela výjimečně, a to ze sbírek Národního muzea Čingischán v mongolském Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Výstava je doplněná o neméně unikátní předměty z depozitářů Národního muzea. Příchozí uvidí svět velikého chána v první čtvrtině 13. století i staletími před ním a po něm. Návštěvníci se mohou těšit na poklady z monumentálních podzemních hrobek hunských panovníků, zbraně a jezdeckou výstroj obávaných mongolských jezdců, připomínky jejich tažení, která na staletí změnila velkou část tehdy známého světa. Uvidí i předměty poskytující vhled do tajemného duchovního světa a mystiky dávných Mongolů, jejich každodennosti a osobních příběhů. Výstava, zahrnující více než 260 exponátů či souborů předmětů, představí ve třech výstavních sálech vzácné zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, malby, keramiku či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího exponátu z doby Velké Mongolské říše, unikátního dřevěného koňské sedla. 

 

Slavnostního zahájení se zúčastnili prezident České republiky Petr Pavel a prezident Mongolska Uchnaagiin Chürelsüch, společně s ministrem kultury Martinem Baxou a mongolskou ministryní kultury, sportu, cestovního ruchu a mládeže Chinbat Nomin a dalšími významnými hosty. 

„Výstava Čingischán je prvním z velkých světových projektů, které letos představíme v Národním muzeu. Výstava přibližuje nejen osobnost Čingischána, ale také jeho předchůdce a následovníky a nabízí komplexní pohled na tuto historickou epochu. Poprvé v České republice budou k vidění unikátní exponáty ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a dalších mongolských institucí, doplněné o vzácné předměty ze sbírek Národního muzea. Národní muzeum pravidelně do Prahy přiváží atraktivní výstavy mezinárodního významu, a přispívá tak k tomu, že se naše hlavní město řadí mezi přední kulturní metropole Evropy,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.   

Výstava Čingischán představuje nejen proslulého panovníka a dobyvatele, ale též jím na počátku 13. století založenou Velkou Mongolskou říši, která v době svého největšího rozmachu zaujímala rozsáhlá území v Asii a v Evropě, a je považována za druhou největší říši v historii.

 

„Národní muzeum Čingischán organizuje po celém světě výstavy s tímto tématem už od svého otevření v roce 2022. Po vzájemné dvouleté spolupráci uvádí nyní Národní muzeum České republiky výstavu Čingischán, která se koná pod záštitou prezidentů obou zemí. Cílem výstavy je představit hluboký odkaz Čingischána a Mongolské říše, který zanechal v lidské historii, zdůraznit jejich význam a zajistit, aby toto dědictví správně pochopily současné i budoucí generace. Výstava má rovněž za cíl seznámit její návštěvníky s kulturním dědictvím nomádských Mongolů a prezentovat společné výsledky vědeckého a vzdělávacího výzkumu. Vědecká spolupráce mezi Mongolskem a Českou republikou má hluboké historické kořeny. Před šedesáti lety zahájili mongolští archeologové z iniciativy českého archeologa Lumíra Jisla společný výzkum, který znamenal počátek komplexní spolupráce v oblasti archeologie, vykopávek, průzkumů, antropologie a historie. Kromě toho známý český mongolista Pavel Poucha před 70 lety vydal v češtině Tajnou kroniku Mongolů, která zachycuje Čingischánův život. Tato výstava je první nezávislou výstavou kulturního dědictví Mongolska, která byla oficiálně představena v České republice, a znamená začátek nové kapitoly kulturní a vědecké spolupráce mezi oběma národy. Rád bych poděkoval řediteli Národního muzea panu Michalu Lukešovi a jeho týmu za spolupráci při organizaci této komplexní výstavy, která plně představuje historii tisíciletého génia Čingischána, jeho předků a potomků,“ vysvětlil Chuluun Sampildondov, generální ředitel Národního muzea Čingischán.

Úvod výstavy přibližuje Velkou Mongolskou říši a jejího zakladatel Čingischána. Ten, ještě pod původním jménem Temüdžin, jako sjednotitel mongolských kmenů, přijal v roce 1206 tento titul, označující Velikého chána. „Pozornost věnujeme rovněž jeho rodině a zejména ženám jeho života. Matka, manželka i dcery hrály velkou roli v rozšíření jeho říše, byly mu rádkyněmi i inspirátorkami. Méně se pak ví, že Čingischán aktivně vystupoval proti únosům žen. Tento do té doby rozšířený zvyk mezi kočovníky totiž velmi významně ovlivnil i jeho osobní život, když se obětí takového únosu stala jeho milovaná první žena Börte,“ vysvětluje autorka výstavy Helena Heroldová. O Čingischánově životě, plném dramatických zvratů a zápletek, se nejvíce dozvídáme z Tajné kroniky Mongolů, kterou, jak návštěvník výstavy zjistí, v roce 1955 do češtiny přeložil Pavel Poucha. 

Druhá část výstavy vychází především z hojných archeologických nálezů z Mongolska a vypovídá o státních útvarech před příchodem Čingischána. Jde zejména o Xiongnu, kteří jsou na Západě známí jako Hunové, a Orchonské Turky. Jejich válečné postupy a výzbroj v podobě luku brilantně ovládaného bojovníkem na koni od nich Mongolové převzali a postavili na nich své vojenské úspěchy. Vystaveny jsou i předměty, které pro Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur získal Lumír Jisl, který prováděl archeologické výzkumy v Mongolsku.  

Lumír Jisl se narodil v roce 1921 ve Svijanském Újezdě. V letech 1945–1949 studoval na FF UK archeologii a dějiny umění, kromě toho i srovnávací vědu náboženskou a etnografii. Ještě před ukončením studií odešel Jisl do Opavy (1947), kde se stal na základě doporučení prof. Filipa vedoucím pravěkého oddělení, posléze ředitelem Slezského muzea (1948). V roce 1956 přešel Jisl do Archeologického ústavu v Praze. Těžiště jeho odborné činnosti se přesunulo k archeologii a dějinám umění centrální Asie – především Mongolska a Číny. V roce 1957 navštívil Mongolsko a následujícího roku tam vedl expedici (jíž se účastnili významný český antropolog Emanuel Vlček a archeolog Antonín Knor) Náplní expedice byl výzkum raně středověkého osídlení v povodí řeky Orchon, doplněný registrací kamenných památníků a skalních rytin. Nejvýznamnějším nálezem bylo odhalení pohřebního památníku Kültegina, vládce a vojevůdce orchonských Turků v 8. století. Jislův nález kamenné hlavy prince Kültegina je vysoce ceněn. Druhou československo-mongolskou archeologickou expedici do Mongolska v Chentijském ajmagu od 9. září do 3. října 1963 vedli Lumír Jisl a Namsrajn Ser-Odžav. Na rozdíl od první československo-mongolské archeologické expedice v roce 1958, tj. vykopávek turkického prince Kültegina, byla druhá věnována rozsáhlým povrchovým sběrům i extenzivnímu cestování po nových archeologických nalezištích. Z cest po Mongolsku vznikla významná série Jislových fotografií. V roce 1961 vydalo SNKLU jeho knihu Umění starého Mongolska. Předčasná smrt v 48 letech zabránila Jislovi dokončit komplexní zpracování výsledků výzkumu a publikačně je zúročit.

Závěrečná část výstavy představuje život v době Mongolské říše, a to především prostřednictvím umění a kultury spojených s hlavním městem Karakoram. Zvláštní pozornost je věnována také mezinárodnímu obchodu a nástupnickým říším, které po smrti Čingischána vznikaly. Výstava reflektuje také tažení do Evropy, které je součástí české a moravské historie a k němuž se pojí celá řada historických událostí ale i legend a pověstí.

Doprovodné akce Výstavu Čingischán doprovodí komentované prohlídky, přednášky, workshopy, výtvarné ateliéry a lektorované programy pro školy. Návštěvníci se mohou těšit také na Den s Čingischánem – akci zaměřenou na rodiny s dětmi nebo na Festival mongolské kultury v Náprstkově muzeu.

Spolupráce Národního muzea s mongolskými kulturními institucemi bude pokračovat i v příštích letech. Ještě před slavnostním zahájením výstavy Čingischán podepsal generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš společně se svým protějškem z Mongolské akademie věd, prezidentem akademie Demberelem Sodnomsambuu, smlouvu o spolupráci na uspořádání další výstavy, díky které se v roce 2027 uskuteční další velký světový projekt Dinosauři, draci z Mongolska, na které se představí nejcennější mongolské nálezy dinosaurů. Exponáty, jejichž velká část nikdy nebyla zpřístupněna veřejnosti, přiblíží návštěvníkům Národního muzea i dosud méně známé druhy dinosaurů. Prostřednictvím 61 unikátních exemplářů i souborů předmětů, z nichž některé patří do Národního pokladu Mongolska, výstava přiblíží příběhy jejich objevení, způsob života dinosaurů, moderní paleontologické postupy a významné vědecké objevy.  

Jaromír Hampl Zdroj a foto: NM a 3 x Petr Brodecký