Kabaret na vodě ve Studiu Ypsilon

Studio Ypsilon uvedlo premiéru nové inscenace „Kabaret na vodě“, kterou speciálně pro Ypsilonku napsal Jan Jiráň. Kabaretní příběh nás zavádí do roku 1937 – do doby, kdy se nad Evropou stahují mraky a budoucnost je nejistá.

Kabaret na vodě je příběhem o odvaze začít znovu, o síle hudby a humoru v nejistých časech – a také o tom, že někdy je potřeba vyplout, i když pevná zem pod nohama chybí. Známá, trochu už stárnoucí zpěvačka Anna Weiss přijímá nabídku na angažmá v Americe. Spolu se svým manželem Ottou získá pracovní povolení a vydává se lodí Aquitania do New Yorku. A protože ani v té době nebyla situace s imigrací do USA a získáním pracovního povolení jednoduchá, má její smlouva jedinou podmínku, která je však neúprosná – vystupovat musí začít okamžitě po připlutí. Program nové show je tedy nutné připravit už během plavby. A tak se zrodí kabaret na palubě lodi. Manželé Weissovi nejen zkoušejí nový program, ale se svou kapelou na lodi také pravidelně vystupují. Jak Jan Jiráň vymyslel příběh: „V první variantě to měl být příběh Kurta Weila a jeho manželky – zpěvačky. Protože byli židovského původu utekli před nacisty do USA. Dílo Kurta Weila je v u nás prakticky neznámé kromě slavné písně Mackie Messer.Pro malé divadlo jako je Ypsilonka byla autorská práva na dílo Kurta Weila finančně neprůchodná. Tak jsem místo toho ve druhé variantě udělal Weissovi. Některé situace jsme znali z vyprávění o manželství, atd.“ Martin Dejdar dodává: „Pro světově uznávanou mezzosopranistku Dagmar Peckovou to nebyl snadný úkol. Je zvyklá účinkovat na velkých světových jevištích a pak najednou do malého jeviště ve druhém suterénu.“ Dagmar Pecková dodala: „V Ypsilonce je představení hotové v 19.30 a poslední změny se dělají ještě 5 minut po začátku.

To je jiné než ve velkých divadlech, ale zvykla jsem si na to.“ Jan Jiráň napsal hru pro dva chrudimáky D. Peckovou a M. Dejdara, kteří spolu studovali na gymnáziu v Chrudimi. Hudební složka je přirozenou a výraznou součástí celé inscenace a je na vysoké profesionální úrovni. Podílejí se na ní Miroslav Kořínek, Jan Bradáč a Dominik Renč, kteří v představení účinkují i jako muzikanti. Miroslav Kořínek na tiskové konferenci přiznal, že sypal hudební nápady z rukávu. Ypsilonka je známá tím, že téměř všichni herci umí hrát na nějaký hudební nástroj, či zpívají na profesionální úrovni. Poklidnou – či spíše tvůrčím neklidem naplněnou – plavbu naruší podivný chlapík Alfred Gibgeschenk. Urputně se snaží získat místo v nové show Weissových. Zkouší to jako konferenciér i jako zpěvák, jeho pokusy jsou však spíše trapné než přesvědčivé. A tak o humorné situace není nouze. Postupně se však odhalí, proč je pro něj angažmá tak zásadní.

Premiéra Inscenace vznikla v koprodukci s JT PROMOTION s.r.o.

Tvůrčí tým:

Autor: Jan Jiráň Režie: Jan Jiráň Dramaturgie: Pavla Nohýnková Hudební úprava a nastudování: Miroslav Kořínek, Dominik Renč, Jan Bradáč Choreografie: Martin Dejdar Kostýmy: Agáta Belak Molčanová Scéna: Ondřej Zicha Filmové dotáčky a fotografie: Martin Dejdar a Jan Jiráň. Autor Jan Jiráň se ujal i režie a zhostil se jí na jedničku s hvězdičkou. Filmové dotáčky a fotografie oživují a proměňují povedenou scénu Ondřeje Zichy. Skvěle s inscenací souzní kostýmy Agáty Belak Molčanové. Povedla se i choreografie Martina Dejdara.

Obsazení:

Anna Weiss – Dagmar Pecková j. h. Otto Weiss – Jan Jiráň Alfred Gibgeschenk – Martin Dejdar Brady – Jan Bradáč Dominik – Dominik Renč

Hra má dynamiku, plynule plyne a ani si neuvědomíte, že je konec. Všichni herci podali výborné výkony herecké i pěvecké bylo vidět s jakým nadšením hrají, zpívají i tancují. Dagmar Pecková uplatnila nejen svůj nádherný operní hlas ale i skvělý talent ke komickým rolím. Operní vystoupení Martina Dejdara bylo téměř kongeniální. Ústřední dvojici doplňoval Jan Jiráň nikoli jen slovem ale i výborným zpěvem. Dramatickými vstupy žertovného, humorného i komického obsahu zaujali Dominik Renč a Jan Bradáč. Hudební skladatel Dominik Renč též vystupuje s kapelou Botafogo vedenou Janem Jiráněm, v níž hraje na klavír či klávesy. Jan Bradáč vystudoval hereckou konzervatoř v Brně a na téže škole i obor klasické housle. V Praze založil swingové trio Swio. Je zakládajícím členem projektu Hudba hrou, který se zabývá zprostředkováním koncertů pro děti, které se zábavnou formou dovědí o historii hudby, rytmu a tom, jak vlastně hudební nástroje technicky fungují. Inscenaci, která s typickým ypsilonským nadhledem propojuje humor, hudbu a atmosféru starých kabaretů diváci velice ocenili. Na generálce odměnili herce dlouhotrvajícím potleskem ve stoje. Po loňském turbulentním roce se Ypsilonka nadechla ke skvělému pokračování v nejlepších tradicích souboru. Držíme palce a těšíme se na další inscenace.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: Studio Ypsilon