Komentář Jiřího Jemelky: Ukrajinské ženy v pracovním procesu muže stoprocentně zastoupit nemohou, přesto přinesou oživení do dosud „neatraktivních“ profesí

Do České republiky před válkou na Ukrajině prchají především ženy a děti. Jsem nesmírně rád, že jim naše země poskytne útočiště. Těší mne velká vlna solidarity. Vidím obrovskou chuť a ochotu pomáhat a starat se také u tuzemských firem. Musím si však jako podnikatel a interim manažer klást ještě další otázky. Mnoho hlasů včetně Tomáše Prouzy, viceprezidenta Hospodářské komory ČR a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, se domnívá, že nově příchozí lidé nahradí odliv pracovních sil z řad mužů ukrajinské národnosti. Nejsem si tím tak úplně jist.

Fyzická síla a legislativa

Ukrajinci dosud u nás hráli nezastupitelnou roli především v oblasti stavebnictví, průmyslu, logistice. Zastávali často dělnické profese, ve směně manipulovali s břemeny přesahujícími i třicet kilogramů. A zde leží kámen úrazu. Dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a vyhlášky č. 180/2015 Sb. nelze po ženách požadovat, aby zvedaly a přemisťovaly stejně těžká břemena se stejnou intenzitou jako muži. To je pro řadu profesí, které vyžadují fyzickou sílu a zdatnost, překážkou.

Obava z investic

Fakt, že muže v některých oborech ženy nezastoupí, může vést k tomu, že se v nich s větší mírou začne prosazovat automatizace a robotizace. Ale přechod k novým technologiím nemusí být vůbec hladký. Vyžaduje nemalé peníze, vzdělanější pracovníky s vyšší odborností. Všimněme si zpomalujícího růstu HDP, o němž nedávno hovořil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Jakmile se kolečka ekonomiky zpomalují, znamená to méně prostředků na investice. Firmy budou hledat cestu k úsporám a rozmyslí si, jaká strategie pro ně bude mít hodnotu z hlediska přežití nadcházejících hubených let. Možná zeštíhlí natolik, že se ve svém vývoji vrátí o jedno až tři stádia zpět. Budou z nich podniky menších rozměrů, s méně zaměstnanci a menším komfortem. To je scénář, který postihne podle mého názoru zhruba dvě třetiny malých a středních firem v zemi. Výhodu budou mít ti, kteří mají naakumulovaný značný kapitál, mohou si investice dovolit a zaopatřili si přijatelnou finanční rezervu na horší časy. Tedy převážně velké podniky a korporáty s matkami v zahraničí.

Obory, kterým ženy přinesou oživení

Některé obory v tuzemsku dlouhodobě strádaly. Příkladem je například textilní výroba, sociální služby nebo hromadná přeprava osob. Ukrajinky se velice rychle učí a mají obrovskou motivaci. Jsou ochotné začít pracovat i v profesích, které pro Čechy nejsou příliš atraktivní. Mohou se uplatnit též ve zdravotnictví a pomoci například oživit zdravotnickou péči ve venkovských regionech. Pak ale také velmi záleží na tom, jak se jim podaří překonat jazykovou bariéru. Naopak si nemyslím, že gastronomii a cestovnímu ruchu se bude blýskat na lepší časy. Až na podzim uvidíme, zda se ze sezónní výpomoci stanou stálá pracovní místa a jak situaci ovlivní také nástup nové vlny covid-19, o níž odborníci již hovoří.

Prostředky na jazykové kompetence

Pokud by chtěly podniky novým zaměstnancům z Ukrajiny pomoci v budování jejich kariéry a flexibility, měly by investovat do jejich jazykových kompetencí. Zdaleka nejde jen o rekvalifikační kurzy. Tím nejen dojde k posílení sebevědomí nových členů týmů, jejich lepšímu začlenění do kolektivu, snazšímu sdílení v rámci firemní kultury a také k lepšímu zacházení s talenty.

Zkrácený pracovní úvazek jako nová norma

Další oblastí, nad níž je třeba se zamyslet, jsou pracovní úvazky, které lze ženám nabídnout. Jelikož se jedná často o matky s malými dětmi nebo starší ženy, v úvahu zřídkakdy připadá zaměstnávání na celý pracovní úvazek nebo možnost zapojit je do dvanáctihodinových směn. Jde o to, umožnit jim zde alespoň trošku normální život. Firmy se budou muset naučit nově mnohem víc pracovat s částečnými úvazky a s flexibilnějším plánováním směn. Počítejme také se sníženou mobilitou této skupiny obyvatel. Po hrůzách válečného konfliktu si budou kolem sebe potřebovat vytvořit stabilní prostředí, které jim dodá pocit bezpečí.

Odšpuntování přehřátého pracovního trhu

Ne všechny podniky jsou v dobré ekonomické kondici. Projeví se to při stagnaci hospodářství. Například zvýšenou ochotou propouštět tuzemskou pracovní sílu, která má obvykle nemalé požadavky na komfort pracovního prostředí nad rámec vymezený legislativou i na mzdové podmínky. Může se tedy stát, že firmy budou zvažovat propouštění českých pracovníků ve prospěch náboru těch ukrajinských. Nebo si některé společnosti spočítají, že se jim vyplatí nahradit lidi z Česka levnější pracovní silou z Ukrajiny a mezitím plánovat a realizovat investice, které se jim začnou vyplácet v horizontu tří až pěti let a které budou souviset s nižší potřebou pracovních sil v budoucnu. Z toho plyne jedno cenné poučení pro české zaměstnance. Je na čase zvážit svou motivaci, flexibilitu a vztah k práci. Pokud budou tahouny, občas ochotně udělají něco navíc, projeví zápal, adepti na výpověď se z nich stanou zřídkakdy. Na straně druhé to znamená, že na trhu práce bude více kandidátů a zaměstnavatelé budou moci vybírat i v tuzemsku a situace ohledně platů se alespoň mírně srovná. Projeví se to však až v dlouhodobém horizontu.

Ing. Jiří Jemelka, MBA ze společnosti JPF (J. I. P. pro firmy)

Kontaktní osoby:

Ing. Jiří Jemelka, MBA
jednatel společnosti JPF
GSM: + 420 603 995 052
jiri.jemelka@jpf.cz

Bc. Kateřina Šimková
agentura vitaPR
GSM: +420 724 189 342
simkova@vitapr.cz