Národní divadlo představilo svou 144. divadelní sezonu

Divadelní sezona ND 2026-2027 nabídne silná témata moci a bezmoci, lidské touhy i morální odpovědnosti, návraty k pilířům světového repertoáru i výjimečné české premiéry.

Divadelní sezona Národního divadla (2026/27) přinese 17 premiér. Laterna magika v červnu 2025 opustila svou domovskou Novou scénu z důvodu rekonstrukce a dočasně se přestěhovala na nové adresy – do Stavovského divadla, do La Fabriky a do Paláce Akropolis. Nová scéna vznikla v letech 1977–1983, generální rekonstrukce začne do konce aktuální divadelní sezony, trvat bude dva roky. Vítěznou soutěžní cenou je 1 806 978 934 Kč bez DPH. Rekonstrukce nezmění vnější vzhled budovy Zachovává také všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory (obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště nebo velkorysý světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy), které budou citlivě renovovány. Stejně jako „televizní“ plášť ze 4000 skleněných „obrazovek“ sklářského výtvarníka Stanislava Libenského. Nová scéna po rekonstrukci návštěvníkům nabídne variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až 500 míst.

Uplynulá sezona v ND

Národní divadlo v roce 2025 odehrálo 875 vlastních představení a koncertů (bez doprovodných programů, prohlídek, online a audiopředstavení a bez zájezdů). Z toho Balet: 115, Činohra: 301, Opera: 317 a Laterna magika: 142. Počet představení na zájezdech: 34. Výše příspěvku na provoz od zřizovatele byla 1 040 100 tis. Kč. Národní divadlo hospodařilo s výnosy za hlavní a vedlejší činnost celkem ve výši 1 658 264 tis. Kč (z toho vlastní výnosy 592 409 tis. Kč – tržby za prodané vstupenky, atd.). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců byl 1 251,96. Denní kapacita všech nabízených míst v hrací dny: 2 102. Počet nabízených vstupenek (na odehraná představení): 604 938.Počet prodaných vstupenek (na odehraná představení): 517 007. Průměrná návštěvnost (vlastní představení na vlastních scénách): 85,5 %. Procento soběstačnosti: 35,72 %.

 

Sezona 2026-2027

Balet ND je v současnosti nejpočetnějším souborem v České republice a kosmopolitním tělesem, v němž působí šedesátdevět tanečníků devatenácti národností. „Dramaturgická linka repertoáru Baletu Národního divadla pro tuto sezonu vyrůstá z napětí mezi kontinuitou a hledáním nových významů. Záměrem není vytvářet kontrasty za každou cenu, ale vést dialog: mezi klasickým a moderním, mezi vyprávěním a abstrakcí, mezi minulostí, která nás formovala, a přítomností, která přináší nová témata. Věřím, že balet může oslovit diváky různých generací, zůstane-li pravdivý ke své podstatě a zároveň citlivý k době, v níž vzniká,“ vysvětluje umělecký ředitel Baletu ND Filip Barankiewicz. Jednou z hlavních událostí sezony bude česká premiéra díla Jiřího Kyliána One of a Kind. Světová premiéra se odehrála roku 1998 v Haagu, v podání souboru Nederlands Dans Theater 1, jehož byl Jiří Kylián uměleckým ředitelem. Dílo vzniklo na objednávku nizozemské vlády k oslavě 150. výročí nizozemské ústavy. Premiéra bude 25. února 2027 u příležitosti 80. narozenin Jiřího Kyliána. Sezona vyvrcholí návratem Giselle, jednoho ze zásadních děl klasického baletu. Do repertoáru se vrací i Oněgin, který patří k vrcholným dílům Johna Cranka, významné osobnosti světové choreografie. Premiéra se uskuteční 3. června 2027 ve Státní opeře. Ze současného repertoáru přejdou stěžejní tituly – strhující L’Histoire de Manon Kennetha MacMillana, nápaditá verze Coppélie choreografa Ronalda Hynda, smyslná Šeherezáda Maura Bigonzettiho i hluboce lidský Liliom Johna Neumeiera. Chybět nebudou ani současné choreografie: triptych Avant-Garde. Tvůrci Robert Bondara, Jiří Kylián a Marco Goecke otevírají rozdílné pohledy na tělo, čas a energii pohybu. Vytříbenou muzikálnost a stylovou čistotu představuje inscenace Who Cares? složená ze dvou opusů George Balanchina: Brahms-Schoenberg Quartet a Who Cares? A vrací se také temně filozofický příběh, Kafka: Proces Maura Bigonzettiho nabízí existenciální pohled na jedince v systému, který ztratil lidský rozměr. Znovu bude uvedena baletní pohádka Slunečník, Měsíčník a Větrník v choreografii Viktora Konvalinky, která hraje významnou roli v oslovování nejmenších diváků i posilování české tvorby. A pilířem repertoáru zůstává Louskáček – Vánoční příběh v režii a choreografii Youriho Vàmose, bude v Národním divadle i ve Státní opeře

Činohra

Ve své páté sezoně předkládají umělečtí ředitelé Činohry Národního divadla, tvůrčí duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) šest titulů – současnou adaptaci klasické holandské komedie, dramatizaci slavného ruského románu, antickou tragédii v novém přebásnění, adaptaci australského románu oceněného Nobelovou cenou, koprodukční inscenaci dua SKUTR, která vzniká spolu se Slovenským národním divadlem, a autorskou inscenaci na havlovské motivy pod hlavičkou ND Young. „Už jejich názvy či části názvů – horečka, běsi, uragán, moc, tvrdohlavost… – evokují, že opět reagujeme dramaturgickým plánem na současnou rozbouřenou společnost,“ přibližuje SKUTR, co spojuje tituly následující sezony, a pokračují: „Ve všech našich plánovaných inscenacích lze vysledovat jednotící téma moci a bezmoci, tvrdohlavého kormidlování bouřlivou současností, potřebu změnit svět a odevzdat sebe sama vyšší ideji, ale i nutkání vládnout a ovládat .Je to moc prezentovaná v její negativní i pozitivní podobě, veškerá příslovečná moc bezmocných i bezmoc mocných.“

První premiérou sezony bude Tulipánová horečka – adaptace klasické komedie Španělský Brabant, 1618 od Gerbranda Bredera, Shakespearova současníka a vrcholného mistra holandského zlatého věku. Pro současné publikum ji upravili britský dramatik Josh Overton a český teatrolog Pavel Drábek. Hra spojuje dobovou pikareskní poetiku šejdířů s tématem tzv. první finanční bubliny, tedy machinacemi s tulipánovými cibulkami z roku 1637. Inscenace v překladu a režii Tomáše Loužného ve Stavovském divadle s komediální nadsázkou nastolí téma touhy po rychlém zbohatnutí a dotkne se i fungování kryptoměn. Na základě konkrétní historické události ukáže, že touha po astronomickém finančním zúročování i jakémsi „letadlovém byznysu“ tu byla vždy. Do Národního divadla se vrací režisér Michal Dočekal, který připraví adaptaci zásadního Dostojevského románu o rozpadu řádu – Běsů. Dnes, kdy je ruský autor často redukován na symbol geopolitického napětí, přinášejí Běsi aktuální dialog s naší dobou i s tím, co jsme byli a kým se můžeme stát – neboť právě rozpoznání a porozumění počátku mechanismu zla je základem naší vlastní odpovědnosti.

Antigona, dcera thébského krále Oidipa a jeho manželky (i matky) Iokasty, je jednou z největších postav řecké mytologie a světové dramatické literatury. V Sofoklově archetypální tragédii bojují proti sobě dvě ambivalentní postavy, dva diametrálně odlišné principy zodpovědnosti. Režisér Jan Frič už potřetí v Činohře Národního divadla inscenuje antiku. Román Oko uragánu napsal australský držitel Nobelovy ceny za literaturu Patrick White v roce1973. V mimořádně přesné studii moci a závislosti vytvořil moderní variaci na learovské téma a předkládá nám tak nadčasové drama o tom, že sobectví je tragickým životním omylem a ty největší uragány se někdy rozpoutají uvnitř jediné rodiny a jediného člověka. Příběh stárnoucí, opuštěné hvězdy a jejích dětí pro Stavovské divadlo připraví Jan Nebeský. Dlouhodobé vřelé vztahy Činohry ND a Činohry SND v příštím roce ještě utuží koprodukční autorská inscenace Tvrdohlavost/ť, v níž se na jevišti potkají herci obou národních divadel. Režijní tandem SKUTR ji připraví inspirován osudem i básněmi brněnského pábitele Jána Sedala. Po úspěšné inscenaci Takže asi tak pokračuje spolupráce s dospívajícími neprofesionálními divadelníky. V koprodukci s ND Young a Činohrou SND to bude autorská inscenaci v režii Adély Laštovkové Stodolové. Třináct příslušníků generace Z se v ní odrazí od eseje Václava Havla Moc bezmocných pro své vlastní úvahy. Na podzim oslaví 10 let od nultého ročníku mezinárodní festival Pražské křižovatky.

Opera „Divadlo a opera byly odjakživa přitahovány radostí a fascinací znepokojivým, neznámým a tísnivým. Přitažlivost toho, co je nepohodlné či děsivé, tvoří sjednocující linii premiér nadcházející sezóny. Tato díla zkoumají lidskou touhu, morální překročení hranic, posedlost i temné síly, které formují naše životy –někdy groteskně, jindy tragicky a často podivně svůdně,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery. Sezona bude zahájena mimořádným žánrově přesahujícím projektem: muzikálem Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street Stephena Sondheima ve Státní opeře. Tento temný a strhující hudební thriller s mimořádně náročnými pěveckými party a silnými sborovými scénami nastuduje režisér Martin Čičvák, Titulní roli ztvární mezinárodní hvězda Adam Plachetka, alternovat budou Jiří Hájek a Aleš Jenis. Zásadní dílo hudebního modernismu, Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho, se vrací v inscenaci jednoho z nejuznávanějších současných operních režisérů Christofa Loye, pod taktovkou Patricka Fournilliera. Debussyho jediná dokončená opera, inspirovaná symbolistním dramatem a psychologickými proudy přelomu století, zůstává dodnes mezníkem ve vývoji hudebního jazyka 20. století. Pokračováním dramaturgické linie významných děl moderní opery je Život prostopášníka Igora Stravinského. Tato duchaplná a ostrá morální satira, inspirovaná grafickým cyklem Williama Hogartha, bude hudebně nastudována hudebním ředitelem Opery Národního divadla Robertem Jindrou, režie se ujme Mélanie Huber. Inscenace vědomě odkazuje k Mozartovu Donu Giovannimu a je ideálně přizpůsobena intimnímu prostoru Stavovského divadla.

V návaznosti na mezinárodně oceňovaný projekt Musica non grata uvede Státní opera mimořádný koncertní program věnovaný vokálně-instrumentálním dílům Alexandra Zemlinského, Arnolda Schönberga a Gustava Mahlera. V únoru 2027 se pak na jeviště Státní opery vrátí Zemlinského sugestivní opera Trpaslík ve vizuálně výrazné inscenaci režiséra Ersana Mondtaga, Českou operní tradici zastupuje Čertova stěna, poslední dokončená opera Bedřicha Smetany. Novou inscenaci připraví režisér Ondřej Havelka, hudebního nastudování se ujme Tomáš Brauner. Romantická opera se vrací ke svým historickým kořenům uvedením Čarostřelce Carla Marii vonWebera, skladatele úzce spjatého s Prahou a Stavovským divadlem. Sezonu uzavře Salome Richarda Strausse, dílo, které si i dnes uchovává stejnou provokativní sílu a elektrizující účinek jako při premiéře. Novou inscenaci připraví režisér Calixto Bieito, hudebního nastudování se ujme Robert Jindra.

Laterna magika

Multimediálně-pohybová inscenace Perpetuum Havel v režii Petra Boháče vychází z profesionály dosud neinscenovaného textu Václava Havla a připomene 90 let od jeho narození. Světová premiéra se uskuteční v červenci 2026 v rámci off-programu divadelního festivalu v Avignonu, české premiéry v září 2026 v Paláci Akropolis. Smrt v Benátkách na motivy stejnojmenné novely Thomase Manna, připravuje režisér Jakub Čermák. V inscenaci se potkávají tři osudy, v nichž se motivy příběhu Smrt v Benátkách zrcadlí: hlavní postava novely; stárnoucí spisovatel Aschenbach, filmový režisér fascinován krásou a muž, jenž se sám stává obrazem. Inscenace tak otevírá úvahy o stáří, přitažlivosti a ceně, kterou platí ten, kdo pozoruje, i ten, kdo je pozorován. Zkoumá, co se stane, když se z člověka stane obraz – a když obraz začne žít vlastním životem. Premiéry se uskuteční 8. a 9. dubna 2027 ve Stavovském divadle. Laterna magika se již počtvrté představí také na pražském festivalu světla a digitální kultury signal Festival, a to uměleckou instalací určenou přímo pro vybraný prostor festivalu. Do sezony 2026/27 přejdou ze současného repertoáru inscenace Valérie a týden divů, Poe, Zázrak(s)tvoření, Pluto, Baron Prášil a In Our Hands. V rámci zájezdového repertoáru se můžete těšit také na BatoLaternu. „Věříme, že i druhou sezonu v prozatímních prostorách zůstane Laterna magika místem inspirativního setkávání obrazů, pohybu a myšlenek. Těšíme se na společné chvíle s diváky v hledištích, která se pro nás na čas stala novým domovem,“ říká Radim Vizváry, umělecký šéf Laterny Magiky.

 

Jaromír Hampl Zdroj a foto: ND, P. Brodecký