Zábradlí uvádí Severské drama Hon, o tom, kdo určuje vinu

Inscenace je divadelní adaptací oceňovaného dánského filmového thrilleru o tom, jak snadno může lež zničit život. Filmová předloha – snímek Hon (Jagten, 2012) režiséra Thomase Vinterberga patří k nejvýraznějším evropským snímkům posledních dvou dekád. Po premiéře na festivalu v Cannes získal mimořádné uznání kritiky i publika, herec Mads Mikkelsen si odnesl cenu za nejlepší mužský herecký výkon a snímek byl později nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Příběh psychologického dramatu se odehrává během Vánoc v malé dánské vesnici. Lucas, místní rozvedený učitel v mateřské školce, je jednou ze svých malých žaček falešně obviněn ze sexuálního obtěžování. Tím se jeho život se převrátí vzhůru nohama. Ve zdánlivě idylické venkovské komunitě se tím spustí vlna masové hysterie, během které musí Lucas hájit nejen svou čest, ale i holý život. Hrdina se ocitá sám proti ohromné přesile. Gradující scénář nutí diváky konfrontovat se s myšlenkami, jak by se v případě Lucase, ale třeba i ředitelky mateřské školky, rodičů či sousedů zachovali sami. Strhující, dechberoucí drama nabité emocemi a zvraty.

Autorem divadelní adaptace je renomovaný britský dramatik a divadelní režisér David Farr, který má na svém kontě přes deset původních divadelních her, adaptací a filmových scénářů. Jeho Hon měl světovou premiéru v roce 2019 na jevišti londýnského Almeida Theatre a o pět let později následovalo úspěšné newyorské uvedení. „Zajímá nás situace, kdy se komunita semkne nikoli na základě faktů, ale sdílené představy,“ říká dramaturgyně Dora Štědroňová. „Inscenace sleduje proces, v němž se pravda stává otázkou dohody.“

Režisér Jan Mikulášek v inscenaci rozvíjí svůj charakteristický přístup založený na práci se střihem, hudbou a výraznou scénickou kompozicí. Hon v jeho pojetí tematizuje kolektivní jednání s jeho důsledky a nabízí divákům archetypální příběh o vině, podezření a vyčlenění.

Lucas je obětí honu na čarodějnice. Podléhá zákonu Jante, najdeme ho v programu inscenace. Tento koncept poprvé popsal dánsko-norský spisovatel Aksel Sandemose ve svém románu Uprchlík kříží svou stopy (1933). Pojmenoval jej podle fiktivního městečka Jante, které vytvořil podle svého rodného dánského města Nykøbing. Zákon Jante je nepsaný společenský kodex severských zemí, který potlačuje individualismus a vyvyšování se nad ostatní. Definuje jej deset základních pravidel nabádajících k pokoře, rovnostářství a soudržnosti. Pravidla jsou formulována jako varování před vyčníváním z kolektivu. Lidé, kteří vyčnívají, jsou, když se nemohou bránit, lákavým soustem většinové společnosti.

Herci:

Titulní roli Lucase ztvárnil Miloslav König, jehož výkon v inscenaci Můj boj. Zamilovaný muž (režie též Jan Mikulášek) byl nedávno na Cenách divadelní kritiky oceněn coby Mužský herecký výkon roku 2025. Jeho výkon je excelentní. Magdaléna Sidonová v roli Hilde – ředitelky školky se pohybuje na předscéně a její projev je podhrávaný realisticky a moderní. Lucasovým kamarádům z myslivecké party dominuje Theo Jiřího Vyorálka. Vynikající výkon podala Kateřina Císařová v roli Mikaely manželky Thea a matky malé Kláry. Z komunity lidí, kteří bez důkazů odsuzují Lucase se vyčlenil jeho syn Marcus v podání Vojtěcha Hrabáka. Děti představují dospělí herci a nadmíru se jim to daří. Zejména Anna Kameníková v roli šestileté Klárky představuje dokonale malou holčičku. Zdařile ji sekunduje Vojtěch Vondráček, který ztvárnil Petera. Ve školce navíc z reproduktoru zní scénické poznámky, které načetla dcera Miloslava Königa Ferdinanda Königová. V Sehraném jednolitém kolektivu herců dále hraje Jakub Žáček v roli školního vyšetřovatele i Michal Bednář jako nesmiřitelný soudce. A nesmíme zapomenout na Remiho, i když je v programu napsán na posledním místě. Lucasův pes je opravdu skvělý, rozený herec.

Tvůrci :

Scénář filmu Thomas Vinterberg a Tobias Lindholm
Divadelní adaptace David Farr
Režie Jan Mikulášek
Překlad Šimon Dominik Dramaturgie Dora Štědroňová
Scéna, kostýmy Dragan Stojčevski

Precizní režie, propracovaná scénu a hereckou souhra charakterizují tuto inscenaci. Autorem scény a kostýmů je Dragan Stojčevski, který na Zábradlí s Janem Mikuláškem spolupracoval na inscenacích Ej Áj a Veřejní nepřátelé a je rovněž scénografem inscenace Bůh v Las Vegas. Scéna je jednoduchá ale přitom velmi nápaditá. Herci jsou v otáčivém skleněném kvádru. Na jeho stěnu se občas promítají detaily tváří či podstatné situace. Překlad hry připravil Šimon Dominik.

Jaromír Hampl Zdroj a foto: DNZ, foto KIVA