Plány Uměleckoprůmyslového musea v Praze na sezonu 2026/2027 a zhodnocení uplynulého roku
Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) má za sebou další, již 141. úspěšný rok existence. Dařilo se mu ve vědecké činnosti, akvizicích, návštěvníkům nabídlo pestrý výstavní program a s ním spojené doprovodné programy. Tento trend se pozitivně odrazil na návštěvnosti i na hospodaření muzea.
V oblasti vědeckovýzkumných výsledků UPM zaznamenalo rekordní počet 52 výstupů základního a aplikovaného výzkumu, zároveň vydalo více než 10 publikací. Knihy z UPM se pravidelně umisťují na předních místech v soutěžích Nejkrásnější kniha a Gloria Musaealis. Návštěvnost rok od roku stoupá, stejně jako výnosy muzea, které se oproti roku 2024 zvýšily o 18 %. Muzeum připravuje přes 100 programů pro veřejnost a několik stovek programů pro školy ročně.
UPM získalo Bauerovu vilu v Libodřicích pod svou správu. Vila je výraznou a ceněnou kubistickou stavbou architekta Josefa Gočára z let 1912–1914. Interiér vily představuje expozici nábytkové tvorby a užitého umění kubismu – zejména díla Vlastislava Hofmana, Pavla Janáka, Josefa Gočára, Ladislava Machoně či artefakty z produkce družstva Artěl. Během zkušebního provozu od července do října ji navštívilo přes 3 tisíce návštěvníků a vila byla zapsána na prestižní seznam Iconic Houses. Opět bude přístupna od dubna.
Odborný časopis ARTLIFE pro interpretaci a reflexi užitého umění a designu v širších kulturních souvislostech vydává UPM od loňského roku. Je zaměřený na základní a aplikovaný výzkum v oblasti dějin a teorie českého a zahraničního užitého umění, designu, knižní kultury, fotografie, architektury a oděvní tvorby. V tištěné formě je k dispozici v knihovně UPM, v elektronické na webu UPM.
UPM se zúčastnilo milánského Trienále designu a architektury, tentokrát s tématem Nerovnost. Kurátorka Iva Knobloch vybrala projekt Karolíny Kripnerové a Janka Rouse The Momentum of a Decision – Síla rozhodnutí o bezdomovectví. K projektu vyšla objevná kniha s ilustracemi Magdaleny Rutové.
Jako v předchozích letech bylo UPM partnerem Designbloku, který přivedl do UPM bezmála 50 tisíc návštěvníků. Tři výstavy v muzeu zůstaly i po skončení přehlídky (Jiří Pelcl: Design je pro mě náboženstvím, Zdeněk Vacek Dark´n Lush a výstava žen-umělkyň Odvaha). Spolupráce s Designblokem bude pokračovat i tento rok.
Pomalu se uzavírá několikaletý projekt Interreg / Cultherit, který od roku 2024 zkoumá, jak přispět ke zpomalení a odvrácení migrace mladých vysoce vzdělaných lidí a k udržení kvalifikované pracovní síly v kulturním sektoru. Usiluje o to, aby se i kultura stala a zůstala atraktivním pracovním místem, které nabízí mladým zaměstnancům uspokojivou kariéru a profesní rozvoj. Byla uspořádána Noc vědců. Pokračuje zpřístupňování muzea návštěvníkům s handicapem, průvodce stálé expozice je ve znakovém jazyce.
Návštěvnost 158 871 celkem ve všech pobočkách muzea (hlavní budova, Dům U Černé Matky Boží, Galerie Josefa Sudka, zámek Kamenice nad Lipou a Bauerova vila)
72 802 v hlavní budově
122 124 návštěvníků v hlavní budově včetně Designbloku
Nejnavštěvovanější výstava: Josef Koudelka: Ruiny – 22 703 (223 denně)
Další výstavy: Kde ty všechny kytky jsou – 13 298 (124 denně), Photo: Fred Kramer – 9261 (125 denně)
Návštěvnost stálé expozice ART, LIFE – 37 001 (119 denně)
Bauerova vila ve zkušebním provozu – 3531
Knihovna UPM
Knihovna UPM byla založena společně s muzeem v roce 1885, od roku 1887 je veřejně přístupná. Před 125 lety se přestěhovala do nově postavené budovy muzea. V její studovně jsou barokní skříně z roku 1744, stoly a židle byly vyrobeny kolem roku 1900 podle návrhu Josefa Schulze. Loni evidovala celkem 199 822 knihovních jednotek, přírůstek v roce 2025 činil 1330 jednotek. Počet čtenářů 3930 Počet výpůjček 5858 Přednášky v knihovně: Japonská kultury očima Denisy Vostré a Samurajský cyklus Romana Kodeta.
Výstavy sezony 2026-2027
Mucha, Stretti, Šimon, Preissig. Fotografie grafiků
Galerie Josefa Sudka
22. 2. – 21. 5. 2026
Kurátor: Jan Mlčoch
Asistentka: Jitka Štětková
Grafický design: Štěpán Malovec
Moderní česká grafika a fotografie se rodily souběžně. Fotografický aparát se kolem roku 1900 dokonce stal součástí výbavy mnoha malířů či grafiků, kteří se už necítili svázáni zaběhlými stereotypy. Hvězda secese Alfons Mucha (1860–1939) používal své snímky jako studie k dalšímu výtvarnému zpracování, ať už pro malby, plakáty či ilustrace. Zcestovalý Tavík František Šimon (1877–1942) převáděl fotografie do efektních grafický listů. Viktor Stretti (1878–1957) se zaměřoval hlavně na pražská témata a některé záběry dokončoval kresbou. Též všestranný „polygrafický experimentátor“ Vojtěch Preissig (1873–1944) využil své snímky významných monumentů a parků ze zahraničních pobytů v Paříži a americkém Bostonu při grafické tvorbě. Většina vystavených autorských pozitivů patří mezi přírůstky do muzejních fondů z posledních let.
Jindra Viková: Madonna Mia
Dům U Černé Matky Boží
26. 2. – 17. 05. 2026
koncepce výstavy: Jindra Viková, Radek Wohlmuth
kurátor výstavy a texty: Radek Wohlmuth
odborná spolupráce: Radim Vondráček
architektonické řešení: Dušan Seidl
grafický design: Studio Bušek+Dienstbier
Výstavní projekt Madonna mia představuje tvorbu Jindry Vikové v širším kulturním a historickém kontextu a zdůrazňuje její dlouhodobý zájem o témata ženské identity, mateřství a emocionální zkušenosti. Název výstavy pracuje s víceznačností, která je pro autorčinu tvorbu charakteristická: italský výraz je možné chápat jako intimní přivlastnění i jako citově zabarvené zvolání, zároveň tak odkazuje k autorčině tendenci otevírat prostor pro různé interpretační roviny.
Váza. Symbol kultury a života
historická budova
29. 04. – 6. 9. 2026
koncepce: Jana Černovská, Radim Vondráček
kurátorka: Jana Černovská
spolupráce: Jan Mlčoch, Michal Stříbrný
architektonické řešení: Hynek Fetterle
grafický design: Petr Liška
Výstava představí vázu jako jednu z nejdéle přetrvávajících forem lidské kultury – jako užitný a dekorativní předmět spjatý s bohatstvím symbolických významů. Expozice přiblíží tento výjimečný fenomén užitého i výtvarného umění od prehistorických dob až po současnost a ukáže, jak si napříč staletími zachovává svou rozpoznatelnost, ale zároveň se proměňuje v závislosti na kulturním, společenském a uměleckém kontextu. Váza byla patrně jedním z prvních předmětů, který se stal komplexní metaforou lidské existence. Závěrečnou kapitolu výstavy budou tvořit reinterpretace vázy jako otevřené a proměnlivé formy, jejíž roli v různých obdobích přebírají i jiné nádoby. Vystavené předměty představí průřez muzejními sbírkami – od skla přes keramiku a porcelán až po kov, od anonymních děl a výrobků významných skláren a porcelánek až po autorské realizace a současný design.
Vázy a jiné poklady knihovny UPM
foyer historické budovy
23. 4. – 24. 5. 2026 koncepce: Blanka Vorlíčková a Jaroslav Kostecký
Výstava připravená k výročí 125 let od otevření Knihovny UPM v budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze v roce 1900, které bylo v listopadu minulého roku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout materiály z nejstarších sbírek knihovny od jejího začátku v roce 1885 do 40. let 20. století. Výstava bude doplněna vizuálně atraktivními uměleckými a dekorativními předlohami.
Chata: Fenomén ve světě architektury
historická budova
22. 5. – 13. 9. 2026
Kurátor a autor koncepce: Adam Štěch
spolupracující kurátor: Jan Bureš
grafický design a instalace: Matěj Činčera a Jan Kloss
spolupráce: Iva Knobloch
Výstava mapuje typologii chat a malých letních domů jako architektonické téma v kontextu vývoje moderní architektury 20. století. Fenomén chat, letních domů a tzv. „weekendů“ je spojen s celkovou emancipací moderní společnosti v průběhu 20. století.
Vita aeterna, Výstava o restaurování
historická budova
18. 6. – 18. 10. 2026
Výstava představuje obor konzervace a restaurování uměleckořemeslných předmětů jako mezioborovou disciplínu, která propojuje vědu, umění i řemeslo. Cílem výstavy je přiblížit návštěvníkům základní procesy, které stojí za zachováním kulturního dědictví, od tradičních restaurátorských zásahů až po nejmodernější konzervační metody. Všechny procesy budou představeny na vybraných předmětech ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Móda s rodokmenem. Aristokratický oděv 19. století
historická budova
26. 11. 2026 – 7. 3. 2027
Výstava představí slavnostní oděvy aristokratů od roku 1810 do počátku 20. století v celé škále společenských aktivit, mezi něž patřily návštěvy u dvora, plesy, svatby, večerní společenské události či příležitosti spojené s kariérou mužských představitelů rodů. Společenské šaty z kolekce UPM se do muzejních sbírek dostaly v rámci tzv. svozů ze zámků zestátněných po roce 1945 a 1948. Nejprve byly soustředěny v Muzeu společenské kultury na zámku Jemniště, jež po roce 1962 přešlo pod správu muzea.
Výjimečné oděvy doprovodí je údaje o možné nositelce či nositelkách, pro které byly ušity. V případě oděvů ze sbírek UPM je konkrétní upřesnění nositelky těžší, neboť násilným přesunem šatů z místa původu se stopa po majitelích mnohdy ztrácí. V případě oděvů ze sbírek objektů NPÚ je spojení s konkrétními jmény majitelek jednodušší, a oděvy tak nabízejí často i velmi osobní příběhy, jako v případě oděvů z Českého Krumlova. K výstavě bude vydán kritický katalog s esejemi mapujícími historické pozadí života české šlechty, vývoj módy či rozvoj oděvních materiálů a technologií v tzv. dlouhém 19. století.
Výstava je výstupem projektu NAKI III č. DH23P0OVV46 s názvem „Od aristokratického dvora po divadelní scénu. Historická garderoba ve fondech českých hradů a zámků v evropském kontextu“ a bude realizována za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Projekt je zaměřen na odborné zpracování souboru aristokratických společenských toalet z 19. a počátku 20. století ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a mobiliárních fondů státního hradu a zámku Český Krumlov i dalších objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (Horšovský Týn, Jindřichův Hradec, Telč či Hradec nad Moravicí). Na řešení projektu se podílí Národní památkový ústav (příjemce-koordinátor), Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
Jaromír Hampl Zdroj a foto: UPM Praha